„Dá se říct, že rozhodující je tak týden. Pokud z plochy do týdne zmizí voda a ke kořenům se opět může dostat kyslík, je šance, že se vzpamatují a přežijí. Jenže to není skoro nikde. Většina polí, které zaplavila první vlna povodní, nestačila ani trochu oschnout a už přišla druhá vlna. Úroda je nenávratně zničená,“ konstatoval soukromý zemědělec František Král z Břeclavi.

Ví o čem mluví. Z tisícovky hektarů půdy, které obhospodařuje, je zaplavená pětina. Další plochy jsou ovšem poškozeny přívalovými dešti, kdy po polích tekly doslova potoky vody, odplavující zeminu i s budoucí úrodou.

„Dá se říct, že ten týden platí bez výjimky. Po týdnu pod vodou už se nevzpamatuje obilí ani brambory, prostě nic,“ dodal. Například u Rohatce na Hodonínsku jsou pole s obilím, které ještě dávno před rozlitím Moravy ničily obrovské kaluže vody z dešťů.

Nákladní auto se otáčí před zatopenou silnicí u Uherčic na Břeclavsku.

Nákladní auto se otáčí před zatopenou silnicí u Uherčic na Břeclavsku.

FOTO: Milan Vojtek, Právo

I kdyby mezi stébly nebyla voda patrná, zaplavená místa jednoznačně prozrazuje odlišná barva uhnívajících rostlin.

Kromě zemědělců nejsou nadšeni ani zahrádkáři a vinaři. Například okurky budou na jihu Moravy asi nedostatkovým zbožím, ty, které neuhnily, sežrali slimáci. Vinice zase ohrožují plísně, bující zásluhou přemíry vlhkosti a srážek.

„Nebude to rok, na který se vyplatí vzpomínat,“ shodují se zemědělci.