Podle prezidenta jde o další z řady zákonů, kterými se snaží různé zájmové skupiny upravovat poměry ve svém oboru, případně mu přisuzovat vyšší společenskou prestiž. "Používat k takovým cílům zákon je velmi nevhodné a pro přehlednost a účelnost právního řádu i nebezpečné," uvedl Klaus. Dostatečné nástroje pro zahrádkářskou činnost už obsahuje platný právní řád, podotkl prezident.

Zákon podle něho obsahuje i legislativní chyby a může nakonec postavení zahrádkářů znejistit a oslabit. "Jeho téměř jediným účelem je deklarování zahrádkářské činnosti jako formy naplňování veřejně prospěšného zájmu, což není možné přijmout, neboť zahrádkářství je ze své samotné podstaty naplňováním zájmu soukromého," dodal Klaus.

Zákon se snažil stanovit, že zahrádkářskou činností se rozumí zájmová činnost provozovaná na zahrádce v zahrádkové osadě zahrnující zejména pěstování ovocných stromů, zeleniny a květin, zpracování plodů pro vlastní spotřebu a pěstování okrasných dřevin a rostlin.

Obdobně definoval zahrádkáře, zahrádku nebo třeba zahrádkářskou chatu. Předkladatelé z řad hlavně levicových poslanců argumentovali tím, že zahrádkářská činnost poskytuje zahrádkáři pracovní aktivitu na čerstvém vzduchu a tím přispívá k upevňování zdraví a zvyšování tělesné a psychické kondice.

Zákon prohlašoval zahrádkářství za veřejně prospěšnou činnost přispívající významnou měrou k ochraně přírody, životního prostředí a podpoře zdravého životního stylu. Kromě jiného nařizoval, že pokud se obec rozhodne zahrádkářskou osadu zrušit, zpravidla poskytne nájemcům náhradní pozemky.

Zákon vrátil Sněmovně i Senát. Sněmovna horní komoru přehlasovala.

Zahrádkáři, kterých je v ČR podle některých informací kolem 250 tisíc, doufali, že zákon uchrání jejich kolonie před developerskou expanzí.