„Mohu potvrdit, že ÚOHS se věcí zabývá. Od zadavatele si vyžádal dokumentaci, kterou již obdržel,“ sdělil Právu v úterý mluvčí ÚOHS Kristián Chalupa. Další postup úřadu však nechtěl předjímat.

Tendr na desetiletý kontrakt vyhlásilo ministerstvo letos v březnu, 28. dubna hodnotící komise otevřela obálky s nabídkami pěti firem. Podle původního plánu měl být vítěz vybrán do konce května a v červnu podepsána smlouva.

Jenže březnový optimistický scénář Kovářové dostává v posledních týdnech nový směr. Už v dubnu napadla podmínky zadávacího řízení společnost Alfa secure, která se do tendru chtěla přihlásit. Odpověď od ministerstva spravedlnosti obdržela až v květnu, tedy po ukončení příjmu nabídek, a obrátila se proto právě na ÚOHS.

Toto pondělí se k argumentům firmy připojil i předseda ČSSD Jiří Paroubek, který se obrátil dopisem přímo na předsedu ÚOHS Petra Rafaje.

Podle firmy i Paroubka ministerstvo porušilo zákon o veřejných zakázkách, když nesprávně posoudilo požadované kvalifikační předpoklady uchazečů o zakázku.
Ti by údajně měli mít koncesi na ostrahu majetku a osob, což ministerské zadání sice nepožaduje, ale povinnost prý vyplývá z logiky zadání.

„Ze zadávacích podmínek je totiž zřejmé, že za účelem poskytování služby elektronického monitoringu odsouzených je již z povahy věci nevyhnutelné provozování centrálního pultu ochrany,“ napsal Paroubek Rafajovi. „Tímto argumentem jsem si naprosto jist,“ řekl v úterý Právu také jednatel firmy Alfa secure František Třeštík.

V pozadí exministr Němec?

Tendr od samého začátku čelí kritice, že je šit na míru budoucímu vítězi. Televize Nova a Lidové noviny upozornily na fakt, že původní technickou dokumentaci od advokátní kanceláře Dáňa, Pergl a partneři dodatečně významně přepsala kancelář bývalého ministra spravedlnosti, dnes advokáta Pavla Němce.

Pochybnosti panují i o složení 13členné výběrové komise, v níž zhruba polovinu členů tvoří lidé s vazbami na exministra Němce.

Projekt nemá podporu ani uvnitř ODS, která současnou ministryni spravedlnosti do vlády vyslala.

„Už před rokem, kdy po pádu Topolánkova kabinetu vznikala úřednická vláda, jsem navrhoval, aby byl odložen na dobu po volbách. Má slova se teď naplňují,“ řekl Právu předchůdce Kovářové ve funkci ministra Jiří Pospíšil (ODS).

„Za tak zásadní věc musí nést vláda plnou politickou odpovědnost,“ míní exministr, který se též přimlouvá za zrušení tendru. Podle něj měla být o rok odložena buď účinnost trestu domácího vězení, nebo alespoň povinnost používání náramků.

Probační a mediační služba na vězně od 1. ledna dohlíží bez elektroniky, pouze prostřednictvím namátkových kontrol. „Spoléhám na to, že se do věci osobně vloží premiér Jan Fischer a vláda bude ohledně dokončení tendru zdrženlivá,“ dodal Pospíšil.