Článek
Čtvrtek byl vesměs ve všech postižených oblastech ve znamení úklidu a likvidování škod. S klesající hladinou řek však souběžně roste počet kritických hlasů obyvatel těžce zkoušeného regionu, kteří nemohou pochopit, že třináct let od tragické povodni v roce 1997, která stále život 50 lidí, a jen rok od loňských bleskových záplav, opět museli nečekaně a v noci čelit velké vodě.
Ta je přitom na mnoha místech, třeba právě jako v Troubkách, přepadla stejnou cestou jako před 13 lety, tedy protrženou hrází. V obci, kde tehdy zdivočelá Bečva poškodila 300 domů a zabila devět lidí, se s novou pohromou odmítají jen tak smířit.
Obyvatelé Troubek se vracejí do zatopených domovů..
„Málokdo věřil, že se to může tak brzy vrátit. Skutečností ale je, že od roku 1997 se pro pořádnou ochranu Troubek před povodní neudělalo zhola nic,“ uvedl Oldřich Ďatel, kterému počátkem týdne v Troubkách zalila voda opravený dům.
„Kolem vesnice už dávno mohla být vybudovaná důkladná hráz, která by zabránila takové pohromě. Tu liknavost nechápu. Z Prahy se všechny naše problémy vidí moc z velké dálky a my na to potom doplácíme,“ prohlásil rozzlobeně asi šedesátiletý muž z který ze svého zaplaveném domě právě vyklízel zničené zařízení.
„Mnoho slibů nebylo splněno,“ netajil se svými pocity starosta Troubek Radek Brázda. Také jiní starostové se shodují: udělalo se málo, skoro nic. „Stát a Povodí Moravy neudělaly od roku 1997 na řece Bečvě žádné protipovodňové opatření, ony se dělají jenom na (řece) Moravě," řekl ČTK starosta Lipníku nad Bečvou Miloslav Přikryl.
Kdy bude poldr?
Zdejším lidem vadí, že slibovaná klíčová investice, suchý poldr v Teplicích nad Bečvou, který by ochránil lokality na dolním toku řeky včetně Lipníku nad Bečvou, Hranic, Přerova nebo i aktuálně postižených Troubek – dodnes zůstává na papíře.
Povodí Moravy argumentuje tím, že dosud nezískalo pozemky, na kterých má být vybudován, a že za zdržení mohou vlastníci pozemků, kteří se nechtějí dohodnout. „Zrovna u toho poldru je několik set vlastníků pozemků, kteří s námi vůbec nejednali, nereagovali,“ řekl včera Právu ředitel Povodí Moravy y Libor Dostál.
„V zásadách územního rozvoje je to vedeno jako veřejně prospěšná stavba a je možné tam vyvlastňovat. Takže není bezpodmínečně nutné se dohodnout," řekla ale ČTK Hana Mazurová, vedoucí oddělení územního plánu a stavebního řádu hejtmanství. Povodí Moravy podle ní ale pozemky vyvlastňovat nechce. „Nevíme z jakého důvodu, ale nechtějí," dodala Mazurová.
Ani ministryně životního prostředí Rut Bízková ve středu při návštěvě postižených oblastí přílišným optimismem nehýřila: „Je složitější situace, protože je před volbami. To, co je rozjednané na ústřední správě, samozřejmě se může „ztratit“ v tom, že dojde ke změnám. Ale já bych řekla, že lidé v obcích a lidé na krajích vědí, jak to bylo a jak to je. Ti si pohlídají, aby byla kontinuita a příprava protipovodňových opatření pokračovala. Důležité je pro nás, abychom nezapomněli, abychom si za dva měsíce nezvykli, že je to zase jako v pohodě,“ řekla Právu.
Poškozeno 2100 objektů
Záplavami byl poškozeno 2100 objektů, nejvíce v Moravskoslezském a Zlínském kraji. I když postupným vytékáním do polí povodňová vlna při cestě na jih slábla, dokázala ještě včera vyděsit čtyřtisícový Lanžhot. Tam včera platil jako na jediném místě ještě třetí povodňový stupeň. Vše zastavilo masivní odpouštění do lužních lesů vedle řeky. Hladina se proto za pět hodin snížila o pětadvacet centimetrů.
Vzhledem k plánovanému zaplavení lužních lesů platí v okolí Lanžhota a dalších obcí zákaz vstupu do lesů.
Podle jihomoravského hejtmana Michala Haška byla čtvrteční kulminace posledním dnem největšího ohrožení Jihomoravského kraje. Voda bude ještě dělat problémy, závažnější hrozbou by už neměla být.