„Pravda je, že některá období v historii byla na povodně bohatší, některá chudší. Hodně povodní bylo na konci 19. století, méně naopak po většinu století 20. Teď to opět vypadá, že jich je více,“ potvrdil hydrolog. Dodal, že i v hlavním městě se střídala období s častými povodněmi ale i bez nich.

„Pokud se podíváte do kronik - třeba v Praze, kde jsou záznamy nejdelší - zjistíte, že i v minulosti byla období, kdy se dlouho žádné povodně nevyskytly, a pak přišla katastrofa třikrát během jediného roku - rok 1784-1785,“ doplnil.

Podle něj je za současnou povodní zejména tlaková níže, která se stejně jako četné srážky držely nad jednou oblastí.

Čtenáře také hodně zajímalo, zda nynější povodni nemohly zabránit lépe připravené přehrady a nádrže, tedy zda neměly být více upuštěny. Daňhelka upozornil, že nádrže mají více funkcí. Jednou z nich je, že zásobují vodou řeky v obdobích chudých na srážky, není proto možné mít nádrž dlouhodobě výrazně upuštěnou.

„V minulosti bylo sucho a závadná voda v řekách byla podobnou katastrofou jako povodně. Proto nemohou být nádrže prázdné stále. Jejich řízení na počátku povodně je upraveno manipulačními řády, jen ještě poznamenám, že na menších nádržích je před tím, než si můžete být příchodem povodně jisti, a tím, kdy skutečně dorazí, jen málo času na výraznější snížení hladiny. Pokud ale vím, tak většina nádrží hladinu během víkendu snížila,“ vysvětlil Daňhelka.

Hydrolog také připomněl, že povodni může zamezit, ale zároveň ji způsobit také krajinný ráz. Například les zadržuje vodu lépe než jiné typy vegetačního pokryvu - velké množství vody je zadrženo například v lesní hrabance pokrývající povrch půdy, ale také v malých prohlubních u kořenů stromů.