"Navrhovaná opatření mohou tedy vést k velice významným úsporám," sdělil Weinhold. Je mezi nimi například plán na jasné zveřejnění vlastnické struktury vítězných firem, povinné zveřejňování výběrových řízení pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu na webových stránkách zadavatele či vypracování a pravidelnou aktualizaci metodiky výběru vítězů veřejných zakázek.

Mezi doporučeními se ocitlo například zrušení listinných akcií na majitele. To uvítala i většina zástupců politických stran, které se na práci komise podílely, například ČSSD, KDU-ČSL či Strana zelených. Proti se postavila například ODS.

"Ať není u společnosti, která chce veřejnou zakázku, ale pokud někdo má akciovou společnost, která neobchoduje se státem, tak si myslíme, že takováto forma vlastnictví akcií je možná," komentoval to její člen Jiří Pospíšil.

Podle expertní skupiny však zrušení akcií na majitele celý problém nevyřeší. Důležité je, aby se odkryla kompletní vlastnická struktura vítězné firmy. Pokud se později zjistí, že klamala, tak bude moci zadavatel odstoupit od smlouvy, řekl Weinhold.

Deset nejdůležitějších problémových míst právní úpravy veřejného zadávání
- Informovanost o zadávacích řízení
- Nejasná vlastnická struktura dodavatelů
- Při zadávání zakázek je ignorován koncový uživatel - občan
- Kolektivní neodpovědnost osob působících v zadávacím procesu bez regresů
- Nízká odolnost úředníků vůči korupčním nabídkám
- Zadání zakázek pro předem určený subjekt
- Účelové dělení zakázek
- Netransparentnost schválení hodnotících kritérií a jejich vah (včetně odůvodnění) řídícími (výkonnými) orgány zadavatelů
- Absence osobnostních požadavků na členy komisí (odbornost, bezúhonnost, bez konfliktu zájmů, nezávislost na zadavateli)
- Nedostatečná vazba zákona o veřejných zakázkách na zákon o svobodném přístupu k informacím
Zdroj: Expertní komise Platformy pro veřejné zakázek

Pro další fingování veřejných zakázek je také například nutné prosadit účinnost zákona o státní službě či zdokonalit systém elektronických tržišť veřejných zakázek, které by se zaměřilo i na zakázky malého rozsahu. Zadavatelé by měli také povinnost hodnotit jedinou nabídku, pokud by jich ve výběrovém řízení nebylo více. To v současnosti nemusí. Předmět jedné veřejné zakázky také nesmí být účelově rozdělen na více zakázek malého rozsahu.

Expertní komise působí od 25. března. Mezi jejími členy jsou zástupci politických stran, například ČSSD, ODS, KDU-ČSL, Strany zelených či TOP 09, ale i profesních sdružení typu Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy a Českomoravské konfederace odborových svazů. Na její práci se podíleli také zástupci ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva financí, ministerstva vnitra, Asociace krajů, Asociace pro veřejné zakázky a Transparency International.