„V týlové části tlakové níže k nám proudí při zemi studený vzduch ze severu a naopak ve výšce teplejší vzduch od jihu. A na tomto střihu větru, na rozhraní dvou vzdušných proudů vzniká bohatá oblačnost a bohaté srážky,“ řekl Novinkám mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu Petr Dvořák.

Dalším vlivem je nepohyblivá tlaková níže. „Vzhledem k tomu, že se tlaková níže příliš rychle nikam neposunuje, zůstává takřka na místě, je tzv. stacionární, tak potom srážky z oblačnosti vypadávají nad jedním místem. A takto to tam solí několik dní, než se atmosféra hne,“ vysvětlil situaci Dvořák.

Jde o takřka stejný princip jako při katastrofálních povodních na Moravě v roce 1997. Tehdy se ale tlaková níže „zdržela“ asi týden.

Čtěte také: ON-LINE reportáž z povodní