Hlavní obsah

Ekonomická krize trvá, nejsme z nejhoršího venku, shodli se ekonomové i odboráři

– Praha
Novinky,

Optimistické odhady, že se česká ekonomika začala zotavovat, což naznačovala čísla z průmyslové výroby, zcela smetli účastníci nedělních Otázek Václava Moravce v ČT. Na tom, že krize trvá, se shodli ministr financí Eduard Janota, pravicový ekonom Milan Zelený i odborářský boss, předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil. Současně všichni varovali před dopadem řecké krize na tuzemskou ekonomiku. Janota navrhne další škrty ve výdajích a vyšší daně.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Ministr financí Eduard Janota

Článek

Nejoptimističtější byl Eduard Janota, který řekl: “To nejhorší snad máme za sebou, ale nemám dojem, že bychom se nějak výrazně odrazili, mohu to pozorovat z rozpočtových čísel, neodlišují se moc od loňských. Je dobře, že jsme udělali konzervativní rozpočet.“

Ekonom Milan Zelený zdůraznil, že se nejedná jen o jednu krizi: „Vlastně máme více krizí, které probíhají současně, krize není jen v rozpočtech, je ve finančních trzích, v nezaměstnanosti. V určitých ukazatelích vidíme oživení, v dalších ne, nedovolil bych si říci, že jsme z nejhoršího venku."

I odborářský boss Jaroslav Zavadil mu přizvukoval: „Z nejhoršího venku nejsme, krize probíhá ve třech fázích, první byla hospodářská, druhá je sociální, která trvá, - nezaměstnanost je kolem 10 procent -, a třetí je ta ekonomická. Růst bude kolem 1,5 a 1,8 procenta." V tom se shodl s konzervativním odhadem České národní banky, i když Evropa počítá s růstem ekonomiky okolo 2,4 procenta.

Řecké nebezpečí

Všichni se současně shodli na nebezpečí šíření řecké krize a jejích možných dopadů na českou ekonomiku. Je to především skutečnost, že bychom za půjčky mohli platit více, uvedl Janota s tím, že pokud by se situace neměnila, tak by to představovalo čtyři až pět miliard. Uvedl také, že je otázka, kdy emitovat dluhopisy.

Milan Zelený otevřeně varoval : „Příliš často zdůrazňujeme, že Řecko je jakýsi specifický případ. Proti tomu bych chtěl hodně varovat. Jsme součástí světové ekonomiky a mechanismy, které platí pro země jako Řecko, Španělsko a Portugalsko, jsou v těchto situacích stejné všude v Evropě.

Janota navrhne další škrty

Janota proto chce udržet deficit veřejných financí v mezi 5,3 procenta. Navrhne proto nové škrty ve výdajích a vyšší daně. Bojí se taky, aby Česká republika a její opatření neztratily věrohodnost. "Nejde o nějaký fetiš 5,3 nebo 5,4, jde o věrohodnost," řekl a uvedl, že se pracuje na dalších škrtech. "Rezervy se použily na populární až populistická řešení a je možné, že se sáhne na mzdy, že se zavážou mzdy ve veřejném sektoru."

"Rozpočet se musí upravit o 45 miliard. Musí se to udělat na příjmové i výdajové straně," uvedl Janota.

Reklama

Výběr článků

Načítám