Článek
„Zatím všechny volební odhady ukazují velmi těsný výsledek voleb ve vztahu levice - pravice. Z toho plyne, že bude velmi důležitá volební účast,“ říká ředitel agentury Factum Invenio Jan Herzmann. Skupina lidí od 18 do 29 přitom podle něj patří mezi ty, které se o politiku příliš nezajímají a k volbám nechodí.
Otázkou je, jakou roli letos sehraje internet, ať už sociální sítě, například Facebook, či kontroverzní videa, jako je například klip režiséra Petra Zelenky a herců Marthy Issové a Jiřího Mádla „Přemluv bábu“.
„Kdyby tato věková skupina dospěla nějak masově k názoru, že tentokrát je třeba, je vhodné nebo je módní jít volit, tak by mohla podstatným způsobem ovlivnit konečný výsledek,“ soudí Herzmann s tím, že hlavní zájem na účasti těchto lidí by měly mít TOP 09 a Strana zelených.
Rozdíly v preferencích jednotlivých skupin zjišťovala například agentura Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). U nejmladších voličů (18–29 let) mezi únorem a dubnem bodovala ODS s 27,9 procenta. Uspěli také TOP 09 (14,3 %), zelení (10,8 %) a Věci veřejné (9,4 %). Naopak by propadli komunisté (3,3 %) a lidovci (2,6 %). Soc. dem. by dalo hlas 26,7 procenta.
Zjednodušeně se dá říct, že se vzrůstajícím věkem lidé více volí levici. Například u 60letých a starších jasně vedou ČSSD (36,7 %) a komunisté (28 %). Celková účast ve sněmovních volbách se v minulosti pohybovala okolo 60 procent.
Prvovoliči
A jak se rozhodují prvovoliči? Napovědět mohou data z minulých voleb v roce 2006, která před volebními místnostmi sbírala agentura SC pro Českou televizi. Jasným vítězem by u lidí volících poprvé byla ODS s 38,4 procenta. Celkově tehdy ve volbách Topolánkova strana získala 35,38 procenta.
Soc. dem. by u nejmladších voličů nasbírala jen 22,6 procenta, na rozdíl od celkového výsledku 32,32 procenta. Třetí by byli zelení s 16,2 procenta (celkově získali 6,29 %). Komunistům by mezi mladými dalo hlas 7,1 procenta (celkově 12,81 %) a lidovcům 5 procent (7,22 %).
Mezi důchodci by volby dopadly následovně. Soc. dem. by dalo hlas 38,3 procenta, následovala by ODS (24,8 %), KSČM (23 %), KDU-ČSL (8,3 %) a zelení (2,6 %).
Skutečnost, že mladí inklinují k pravici, potvrdila i data, která byla zveřejněna některými školami z projektu studentské volby. V nich bodovala zejména TOP 09. [celá zpráva]
Hlasování musí být napínavé
Také ředitel agentury STEM Jan Hartl zdůraznil, že rozhodující bude volební účast. „U mladých lidí je podstatné, že se sice ve skupinách vrstevníků a ve svém okolí baví o věcech veřejných i o politice, ale jejich názory a postoje k politice nejsou aktivní,“ řekl Hartl Právu. Podle zkušeností z průzkumů soudí, že oproti voličům středního a staršího věku může být účast mladých až o polovinu nižší.
„Samozřejmě že pokud mladí lidé mají pocit, že volby nesou něco zajímavého, nesou v sobě nějaký náboj, jsou napínavé, tak se mohou zúčastnit,“ domnívá se Hartl, který však neočekává, že by mladí mohli výsledek voleb zásadně ovlivnit.
Důležité bude rozhodnutí mladých voličů v případě očekávaného těsného výsledku. Jejich hlasy podle ředitele STEM představují zhruba dvě procenta. Pokud by tedy přišli volit, mohli by například zajistit celkové vítězství pro pravicové a středové strany.
Přesvědčit zejména prvovoliče má například minulý týden spuštěný internetový projekt Probertese.cz. V klipu k volbě nabádá například zpěvák Dan Bárta.
Menší zájem mladých o volby potvrdil i průzkum agentury Ipsos Tambor, na který nedávno upozornilo Právo. Podle něho chce jít k volbám jen třetina z nich. Největší zájem o politiku na celostátní úrovni mají studenti vyšších odborných a vysokých škol – 6 procent z nich se o ni zajímá aktivně, 32 procent zběžně a 41 procent okrajově. Nejčastěji politiku sledují v médiích (80 %), o diskusní pořady se zajímá 28 procent. Zájem o politiku výrazně ovlivňuje vzdělání rodičů.