Klaus už začátkem roku avizoval, že neschválí žádný zákon, který by navyšoval už tak vysoký deficit státního rozpočtu.

V odůvodnění napsal, že peněžitá pomoc v mateřství je v porovnání s ostatními zeměmi vysoká. „Peněžitou pomoc v mateřství nelze vnímat osamoceně, ale v kontextu všech podpor, které rodiny s dětmi získávají. V uplynulém roce došlo k výraznému navýšení peněžité pomoci v mateřství, od letošního roku se dávka vyplácí v rozsahu, který se více přibližuje reálným ekonomickým možnostem státu,“ uvedl prezident.

Že má zákon o mateřské prohloubit deficit rozpočtu o další dvě miliardy korun, je navíc podle něj v rozporu se zákonem o státním rozpočtu na letošní rok.

„V úvahu je třeba vzít i možné problémy při aplikaci přechodných ustanovení zákona, umožňujících zpětné dorovnání dávek po 1. 1. 2010. Z přijaté úpravy vyplývá, že v některých případech nedojde k dorovnání výše peněžité pomoci v mateřství za celé období jejího poskytování po 1. 1. 2010. To může být vnímáno jako nerovné podmínky při poskytování dávky,“ doplnil Klaus.

Mateřskou snížil úsporný balíček

Mateřská byla snížena loni v rámci úsporného balíčku ministra financí Eduarda Janoty jako součást komplexu legislativních změn na snížení  horentního schodku rozpočtu.

Dávka pomoci v mateřství je snížena od ledna. Nově se vyplácí pouze 60 místo 70 procent vyměřovacího základu. Pokud tedy žena před nástupem na mateřskou vydělávala 20 000, dostane na mateřské o 3150 korun méně než v roce 2009. Snížení mělo platit jeden rok a je součástí vládního úsporného balíčku.

Předseda ČSSD Jiří Paroubek prohlásil, že se jeho strana pokusí na schůzi 19. května najít 101 hlasů k přehlasování veta.

Pro vyšší mateřskou jsou poslanci ČSSD, KSČM, lidovci a zelení. Tyto strany mají dostatek hlasů pro to, aby prezidentovo veto zvrátily. Už v polovině dubna Sněmovna přehlasovala veto Senátu. Proti předloze KDU-ČSL byli občanští demokraté, nepodpořili ji ani poslanci TOP 09. Odpůrcům novely vadí, že státní rozpočet přijde asi o dvě miliardy korun.