Třeba místopředsedové ODS David Vodrážka, TOP 09 Miroslav Kalousek či soc. dem. Lubomír Zaorálek či šéf poslanecké frakce komunistů Pavel Kováčik naposledy v neděli horovali pro zdanění náhrad, které v případě poslanců a senátorů dosahují 43 300 korun čistého měsíčně. Dostávají je vedle šedesátitisícového platu na dopravu, stravu a reprezentaci.

Takže pro osvěžení paměti: zákonodárci měli ještě letos jedinečnou šanci prokázat, že své sliby myslí vážně. Opak se stal pravdou, novela zákona o platech ústavních činitelů zavádějící zdanění náhrad spadla v dubnu v tichosti pod stůl.

Debatu o zdanění náhrad nevyvolali – jak by se mohlo zdát – sami politici, ale úřednická Fischerova vláda. Právě ta v rámci loňského Janotova úsporného balíčku rušila daňové výjimky, mezi něž příjmy nejen zákonodárců, ale i členů vlády a prezidenta patří. Jenže stejnou výjimku kabinet zapomněl zrušit i v zákoně o platech ústavních činitelů, takže dva zákony se dostaly do rozporu.

Právě to se stalo dobrou záminkou pro poslance a senátory, aby v Janotově balíčku výjimku pro sebe odmítli se slibem, že okamžitě připraví vlastní návrh.

Návrh novely platového zákona skutečně loni v listopadu připravila skupina komunistických poslanců, s nimiž se dal dohromady také šéf klubu soc. dem. Bohuslav Sobotka. Na program schůze Sněmovny se návrh dostal začátkem února.

Čtěte také: Sobotka přiznal, jak si pořídil byt v Praze za sedm miliónů

Šalamounské řešení

A tady začal další nekonečný příběh o deklarované ochotě politiků sáhnout si na své výhody. Aby návrh stačil projít definitivním hlasováním do konce volebního období, bylo nutné zkrátit lhůtu k projednání na polovinu. Nic výjimečného, poslanci se k takovému kroku uchylují běžně, zvlášť když něco hoří. Tentokrát se to nehodilo. Novelu sice v prvním čtení podpořili, ale právě klíčový krok – zkrácení lhůty – zamítli. Tím nad ní podepsali ortel.

A jak únorové hlasování o zkrácení dopadlo? Ze 129 přítomných ho podpořilo pouze 32 poslanců. Byli mezi nimi všichni komunisté, kteří s návrhem přišli. Přidalo se k nim také osm soc. dem. včetně Sobotky a stranického předsedy Jiřího Paroubka, občanští demokraté Jan Bauer a David Kafka a také lidovec Jan Grůza a nezařazený Jan Schwippel. Ostatní poslanci byli buď proti, nebo se zdrželi, což v tomto případě znamenalo rovněž nesouhlas.

Takto se zachoval např. úřadující šéf ODS Petr Nečas či místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Šéf zelených Ondřej Liška spolu s celým svým čtyřčlenným klubem a předseda lidovců Cyril Svoboda chyběli. Liška pak pro Právo omlouval absenci tím, že sice návrh chtěli podpořit, ale nikdo jim neřekl, že se o něm bude hlasovat a oni zrovna měli důležité stranické jednání v prostorách Sněmovny.

Nečas na dotaz Práva zdůvodňoval negativní postoj své strany ke zkrácení lhůt argumentem, že ODS tento krok obvykle nepodporuje, protože se pak může podepsat na kvalitě projednávaného návrhu. Nutno dodat, že v tomto případě šlo o dvě věty.

Tichá radost většiny

Politici přesto měli ještě v dubnu poslední možnost ukázat, že svá slova míní vážně. Novela platového zákona byla v programu dubnové schůze komory, takže poslanci ji mohli definitivně schválit. Avšak vzhledem k tomu, že se rozhodli jednat pouze týden, nakonec na jednání o ní – stejně jako o desítkách dalších zákonů – nedošlo. Tím se nad zdaněním náhrad v tomto volebním období definitivně zavřela voda. K tiché radosti většiny.

„Musíme jít příkladem,“ pravil v nedělní televizní debatě Vodrážka k tématu poslaneckých platů. Pokud by ODS vyhrála volby, určitě prý její vláda záhy připraví návrh na zdanění náhrad.

„Navrhujeme na tři roky desetiprocentní snížení platů ústavních činitelů a důsledné zdanění náhrad,“ řekl v neděli Právu Kalousek. Také místopředseda soc. dem. Lubomír Zaorálek Právu řekl, že jeho strana zdanění náhrad podporuje. „Budeme to podporovat po volbách, jako jsme to podporovali nyní,“ podotkl.