Shoda přitom panuje relativně napříč stranami – omezit imunitu jen na výroky vyřčené s výkonem mandátu a zdanit náhrady, ať už samy o sobě, či vytvořením jednoho platu.

Někteří přitom jdou ještě dál, jako první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. „Navrhujeme na tři roky desetiprocentní snížení platu ústavních činitelů v souvislosti s tím, že navrhujeme desetiprocentní snížení objemu mezd v celé rozpočtové sféře, a důsledné zdanění náhrad,“ řekl v neděli Právu.

Různé příplatky nyní dostává 165 ze dvou set poslanců a 68 z 81 senátorů. Hrubý základ senátora a poslance letos přechodně činí 59 tisíc Kč měsíčně (proti loňským 61 400 korunám) a k tomu ještě pobírají 31 900 až 43 300 korun čistého na dopravu, stravu a reprezentaci.

Příplatky k základnímu platu náleží kromě vedení komor také předsedům výborů, klubů, komisí, vyšetřovacích komisí, stálých delegací a podvýborů, stejně jako místopředsedům výborů, komisí, podvýborů a vždy jednomu místopředsedovi klubu.

Momentálně jsou mzdy ústavních činitelů zmrazeny do konce 2010, pokud však nedojde ke změně legislativy, tak si v příštím roce kvůli odvozování platů ze mzdy ve státní sféře politici skokově polepší.

Kolik berou politici
Funkcezákladní platnáhrady*
poslanec a senátor59 00031 900 až 43 300
předseda výboru, komise a delegace83 10031 900 až 43 300
předseda podvýboru, místopředseda výboru71 04031 900 až 43 300
místopředseda podvýboru65 00031 900 až 43 300
předseda Senátu či Sněmovny158 40033 000
premiér158 40021 100
ministr
112 600 17 100
prezident*196 600190 500
*nedaní se

Nečinné podvýbory

Podvýborů je jen ve Sněmovně asi padesát, o jejich činnosti však mnoho veřejných záznamů není. Jejich předsedové přitom berou 71 040 Kč hrubého měsíčně.

Šéf komunistických poslanců Pavel Kováčik v neděli v TV Prima uvedl, že si dovede představit sloučení některých výborů či podvýborů. A první místopředseda ODS David Vodrážka dodal, že „noví poslanci by si měli udělat audit zasedání. A pokud se ukáže, že nějaké výbory, respektive podvýbor se neschází a nedokáže svoji práci obhájit, tak nemá smysl“.

S tím souhlasí i místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek, podle nějž by se po volbách měl v podvýborech udělat pořádek. „Podvýbory, které se zřizují, musejí být jasně zdůvodněné,“ řekl v neděli Právu.

Jeden plat, nebo zdanit náhrady?

Delší dobu se také vede debata o tom, zda náhrady zdanit stejně jako plat, nebo obě položky sloučit a vytvořit jednu sumu, ze které by si poslanci a senátoři platili například i provoz kanceláře, dopravu či ubytování.

Celkově tak plat a náhrady zákonodárců dosahují měsíčně zhruba 213 tisíc, i když na ruku dostanou méně než polovinu. Zbytek proplácí parlament na základě smluv třetím osobám.

Právě vznik jednoho platu podporoval například odcházející předseda Sněmovny Miloslav Vlček. Na rozdíl od šéfa senátního ústavně-právního výboru Jaroslava Kubery (ODS), jenž navrhoval sumu 270 tisíc korun hrubého měsíčně, Vlček částku neuvedl.

Sjednotit mzdu a náhrady se však politici spíše obávají kvůli tomu, jaké reakce by čtvrtmiliónový plat vzbudil u veřejnosti. „Dovedu si představit, že by nebyly žádné náhrady, ale fixní platy,“ uvedl Vodrážka s tím, že by měly být nadprůměrné.

ČSSD podle Zaorálka podporuje zdanění náhrad spíše než vytvoření jednoho platu. „Budeme to podporovat po volbách, jako jsme to podporovali nyní,“ podotkl.

Kalousek uvedl, že o sjednocení platů je TOP 09 ochotna mluvit, na konci však musí být snížení platů.

Shoda ohledně omezení imunity

Co se týče imunity, tak pro omezení byl v neděli na Primě Kováčik a Vodrážka, a to i přesto, že zkraje Vodrážka řekl, že se ODS a KSČM shodne leda na tom, že svítilo sluníčko. S úpravou této výsady by souhlasil Kalousek i Zaorálek.

Kováčik současnou úpravu imunity označil za přežitek z dob Rakouska-Uherska. „Měla by být omezena jen na projevy v souvislosti s výkonem mandátu,“ uvedl. KSČM chce s návrhy na změnu zákona přijít do půl roku po volbách, stejně jako s návrhem na zdanění náhrad ústavních činitelů, který komunisté navrhli loni, ale Sněmovna jej neprojednala a do voleb to už nestihne.

„Poslanci by neměli mít imunitu, diskutoval bych o tom, zda je to nutné z hlediska vyjadřování se ve Sněmovně. Kapr si ale rybník nevypustí a našly se důvody napříč politickým spektrem, proč by se imunita či zdanění náhrad neměly řešit,“ podotkl budoucí poslanec Vodrážka, který je pražskou jedničkou ODS.

Podle něj by se strany raději měly nejdříve dohodnout na návrhu omezení imunity, než začnou předkládat své návrhy, s čímž Kováčik souhlasil. „Přijdeme s návrhem, aby se strany posadily kolem kulatého stolu a tyto záležitosti se jednou provždy vyřešily,“ podotkl Kováčik.

„Jde například o nezávislost politiky ve světě velkých financí, nebýt pod hrozbou, že mě někdo pošle k soudu,“ uvedl Zaorálek.