V tomtéž vydání Práva Václav Bělohradský tvrdí, že se v otázce války proti Iráku rozhoduje o přežití demokracie v novém tisíciletí. Je tomu tak prý proto, že doktrína preventivní války je v nejhlubším možném rozporu s evropským pojetím práva.

Faulů se ve skutečnosti dopouštějí oba komentátoři, každý po svém. Oběma je společný antiamerikanismus. Pokud nechtějí páchat na čtenářích fauly, měli by jim to dopředu říci a ušetřit je tak zdlouhavých výkladů, jejichž cílem je v podstatě nám sdělit, že Američané jsou neodpovědní kovbojové.

Uhl se pak dopouští konkrétních faulů vůči Havlovi. Ví velmi dobře, že článek osmi evropských státníků je opravdu jen článkem nebo otevřeným dopisem, v němž tyto osobnosti vyslovují svůj názor. Ví velmi dobře, že článek nezakládá žádné zahraničněpolitické rozhodnutí. O čem tedy mluví, když obviňuje Havla z porušování ústavního pořádku země? Vždyť sám vzápětí správně zdůrazňuje, že ústava vyžaduje souhlas vlády s prezidentovými zahraničněpolitických aktivitami, jen když jsou spojeny s rozhodnutím.

Havel se prý také dopustil faulu vůči Evropské unii. Ve skutečnosti se faulu dopouští opět Uhl, neboť ví, že EU nesestává jen z Německa nebo Francie. Mezi politiky, kteří též podepsali zmíněný článek, jsou například premiéři Španělska, Itálie, Velké Británie, nebo Dánska, což jsou členské země EU. Možná by si měl Uhl stěžovat na faulování u nich. Navíc bychom mohli jeho argument zcela obrátit a zeptat se, zda svými postoji nefaulují EU v současnosti Němci a Francouzi.

Třetí údajný faul prezidenta je prý namířen vůči českým občanům, protože 67 procent z nich nesouhlasí s případnou válkou proti Iráku. Je vůbec možné, že tento argument činí úctyhodný obránce lidských práv Petr Uhl? Většina občanů si například přeje trest smrti. A proč Petr Uhl chválil v minulosti Havla za názor, že by se Češi měli chovat vstřícněji k sudetským Němcům? Vždyť naprostá většina obyvatel si myslí přeci opak!

Podle Uhla se prý Havel dopustil vůbec nejhoršího faulu vůči sobě, své integritě. Ve skutečnosti je Havel naprosto konsistentní. Vždy říkal, že se zlu musí čelit ještě před tím, než má možnost udeřit.

A to nás přivádí k Bělohradskému. Jak může tento přemýšlivý filozof s takovou jistotou tvrdit, že preventivní válka ohrožuje demokracii? Co když je to v některých případech přesně naopak? Posílily snad demokracii ústupky Francie a Británie Hitlerovi v Mnichově v roce 1938? Nebyl by tehdy jasný postoj, včetně preventivní války, řešením, které mohlo zabránit nejen zničení československé demokracie, ale také zachránit desítky miliónů životů?

Válka v Iráku už dávno zuří. Je to válka iráckého režimu proti vlastním obyvatelům, včetně používání zbraní hromadného ničení. Ti, kdo nyní vymýšlejí důvody, proč Iráku ustupovat a volají po zachování "míru", jsou rasisté svého druhu. Říkají nám, že oběti Saddámova režimu nejsou jako my, válka režimu proti nim není naší válkou, nestojí nám za to, abychom zasáhli. Intervenovat nemáme, dokud nejsme přímo ohroženi my sami.

Jenomže žijeme ve stále více propojeném světě, a jak ukázalo 11. září 2001, ohroženi už dávno jsme! To jenom ti, kteří si "mír" pletou se svou okamžitou bezpečností, si neuvědomují, že režimy, které nemají problém použít zbraní hromadného ničení proti vlastním obyvatelům, je s velkou pravděpodobností použijí i proti nám, nebo je poskytnou teroristům. A ti je pak použijí zcela jistě.

Právo, 5. února