„Podle údajů na portálu školy studoval Bezouška doktorský studijní program šest let, tedy o rok a půl déle než Jan Brázda, kterému přitom komise vytýká příliš dlouhé studium,“ řekl Právu Telecký.

Bezouška ale sdělil, že měl delší studium povolené děkanem. „U absolventů, u nichž na delší dobu studia poukazujeme, se však žádné dokumenty o prodloužení studia nenašly,“ upozornil Bezouška.

Standardní doba studia je u zmíněného programu tři až čtyři roky, déle jej v Plzni studovalo devatenáct lidí. Brázdu kromě Bezoušky předstihl i třeba Teleckého nástupce v čele senátu Vilém Knoll  - ten potřeboval na získání titulu Ph.D. pět let.

Děkan Jiří Pospíšil označil Teleckého poslední krok - už dříve mimo jiné podal žalobu na šéfku akreditační komise Vladimíru Dvořákovou - za snahu o relativizaci problému.

„Naprosto odmítám, aby ti, kteří se snaží školu očistit, byli stavěni do stejné řady s těmi, kteří ji zavlekli do problémů,“ poznamenal děkan a dodal: „Doufám, že se tím pan rektor nedá zastrašit a bude dál pokračovat ve správních řízeních.“

Šetření nebude

Průša přešetřovat činnost komise nehodlá. „To bychom s tím nebyli hotovi nikdy,“ dodal rektor. Teleckého podnět však předá Františku Korbelovi, který za plzeňská práva připravuje návrhy na odebrání titulů. Podle Průši fakulta nemusela do odůvodnění návrhů uvádět i třeba jen o půl roku překročenou délku studia.

„Těch důvodů bylo vždy víc, ty ostatní by stačily,“ podotkl Průša. Rektor již poslal oznámení o zahájení správního řízení šesti absolventům, protokoly se prolíná hlavně zásadní porušování předpisů při sestavování komisí.