"Jde o sdílení dat z velitelských prvků a pozorovacích prvků, které budou umístěny na dvou místech v České republice pouze s českou obsluhou, nejedná se tam o přítomnost žádných zahraničních vojáků. Obsahuje to v podstatě počítačový systém, je to softwarová záležitost. Ve stejnou dobu uvidíme to, co naši američtí spojenci," řekl Barták .

Ministr ve Spojených státech jednal s náměstkyní ministra obrany Michele Flournoyovou a náměstkyní ministryně zahraničí Ellen Tauscherovou. Barták podotkl, že Česko je na zapojení do systému připraveno, americká strana pak přislíbila vstřícnost a urychlení celého procesu. Podle Bartáka případné zapojení České republiky spadá do úvodní fáze budování nového systému.

Radar nebude, ČR se chce přesto zapojit

Američané původně za vlády bývalého prezidenta George Bushe plánovali v Česku a Polsku vybudování radarové základny, respektive protiraketových sil. Administrativa Bushova nástupce v Bílém domě Baracka Obamy ale původní záměry přehodnotila a hodlá vybudovat jiný protiraketový systém, do něhož by se měla více zapojit Severoatlantická aliance. Nový systém by měl být navíc mobilnější i schopnější pružněji reagovat na hrozby.

Česko opakovaně dalo najevo, že by se chtělo zapojit i do nové protiraketové obrany, kterou Američané chtějí budovat v několika fázích. Rumunsko pak nedávno souhlasilo, aby na jeho území byly pozemní prvky nového systému. Spojené státy chtějí jednat i s Bulharskem.

Stejně jako předchozí varianta protiraketové obrany, která je podle Washingtonu zaměřena proti hrozbě útoku z Íránu, se nová verze systému nezamlouvá Rusku. Moskva se obává, že uskutečnění plánů Spojených států naruší strategickou rovnováhu mezi oběma zeměmi. Američané nicméně tvrdí, že tomu tak není a že chtějí, aby se Rusko do systému zapojilo.

Chybí podpora od ČSSD

Vicepremiér s oběma náměstkyněmi také jednal o navýšení počtu českých vojáků v Afghánistánu, se kterým nesouhlasí sociální demokracie. "My jsme sdělili našim americkým partnerům, že pokud nebude podpora ze strany sociální demokracie, ten návrh projít bohužel nemůže, taková je realita," uvedl Barták. [celá zpráva]

Dodal, že Česká republika by současný kontingent v Afghánistánu, který tvoří 535 vojáků, mohla navýšit až na 800. Naznačil, že nesouhlas sociální demokracie s vysláním dalších posil oslabuje českou pozici v mezinárodních silách působících v zemi. Projevuje se to podle něj například v tom, že Česko není zastoupeno v jejich velení.

Jednání i kvůli prodeji L-159

Barták, který na summitu doprovázel premiéra Jana Fischera, s Tauscherovou jednal i o certifikaci na vývoz a zpětný vývoz českých letadel L-159, kterou uděluje americké ministerstvo zahraničí, která by byla potřeba pro zvažovanou výměnu pěti bitevníků za jedno španělské transportní letadlo CASA.

Souhlas americké strany je nutný kvůli tomu, že česká letadla obsahují součástky ze Spojených států. Schvalování obvykle trvá několik měsíců, Česko by tuto lhůtu chtělo zkrátit.