Tak se dá zjednodušeně charakterizovat výstup z kontroly provedené NKÚ, jejíž závěry schválila tento týden Fischerova vláda a poslala je do Sněmovny. Ačkoli vláda dala ministerstvům doporučení, aby audity zajistila především vlastními silami, většina z úřadů sáhla po jednoduchém řešení: zadala si prověrky u externích firem. Kontroloři NKÚ si proto posvítili na to, zda šlo o hospodárně vynaložené peníze. Měřítkem pro ně bylo především to, jak státní úřady pracovaly s doporučeními, která z jimi uhrazených miliónových personálních, organizačních a ekonomických auditů vyplynula.

Zaměřili se přitom na období let 2005 až 2008, tedy na dobu, kdy se měla začít realizovat reforma státní správy. „Bylo zkontrolováno 18 poradenských subjektů zahrnujících 36 smluv s celkovou částkou uhrazených finančních prostředků 94 107 670 korun,“ uvádí kontrolní závěr.

A jak kontrola dopadla? Z  šesti ministerstev, která chtěla radu jak zefektivnit svůj chod, obstálo jediné – finance. Na základě personálního auditu opustilo malostranský úřad 205 lidí. Bohužel tento vzor nenašel v dalších ministerstvech následovníky. Ani jedno z dalších ministerstev, přestože si audity zadala a zaplatila je, nebylo příliš ochotné s auditory spolupracovat, což výstupy poradenských firem ovlivnilo.

Ministerstvo obrany pak podle NKÚ komplexní audit ani nedokončilo. Ministerstvo zahraničních věcí pro změnu skončilo předčasně hned na začátku realizace navržených opatření, takže audit jim nebyl do doby, kdy nastoupila kontrola NKÚ, k ničemu. Ani další ministerstva – vnitra, dopravy a práce a sociálních věcí (MPSV) neprošla sítem kontroly bez šrámů. Buď audity nevyužila, nebo použila jen malou část. Vnitro a MPSV se ale výsledkům kontroly NKÚ brání s tím, že výsledky auditů využívají.

Poradci si přišli na své

„Výstupy externích poradenských služeb ministerstva využila k dosažení stanovených cílů v 11 případech z 18, z toho v šesti případech jen částečně. Těchto jedenáct poradenských služeb představuje objem 51 procenta z kontrolovaných prostředků,“ uvádí závěr kontroly.

Takže prakticky jen polovina z 94 miliónů byla vynaložena účelně. Čtyři firmy pracovaly prakticky zbytečně, jejich práce zůstala nevyužita. Podle NKÚ jde o komplexní audity na ministerstvu zahraničních věcí a obrany a o organizační audity na dopravě a MPSV. I když zbytečné to nebylo: pro auditory. Jejich pokladny od státu obdržely 33,5 miliónu korun.

Nyní dostanou k posouzení závěr NKÚ poslanci kontrolního výboru. „Spoustu těchto věcí zadávají ministerstva úplně zbytečně, je to jen odčerpávání prostředků,“ soudí obecně o přístupu státních úřadů k auditům předseda výboru Vladimír Koníček (KSČM). S trochou nadsázky komentoval tuto situaci slovy: „Problém je v tom, že v okamžiku, kdy audit potvrdí, co chtěl pan ministr, pak je to v pořádku a opatření se realizují, v okamžiku, kdy to nepotvrdí, tak materiál skončí v šuplíku,“ uvedl.

Koníček je přesvědčen, že ve státní správě bují nešvar, kdy úředníci, kteří mají dělat vnitřní audit či kontrolu, delegují tuto činnost za velké peníze na soukromé firmy. Jako příklad uvedl ministerstvo zdravotnictví: „Nedávno jsme se dozvěděli, že zrušilo zakázku na tvorbu standardů ve zdravotnictví. To má přece dělat ministerstvo a ono na to vypsalo zakázku. Mám dojem, že tudy tečou dost velké peníze a často zřejmě s nejistým výsledkem,“ řekl Koníček Právu.