Informoval o tom ve středu policejní mluvčí Tomáš Hulan s tím, že dosud nebyl obviněn nikdo jiný. Podle něj hrozí Kněžínkovi zákaz činnosti nebo až tři roky vězení.

Trestní oznámení na neznámého pachatele podali odpůrci způsobu oprav Karlova mostu z Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví. Vadilo jim, že před zahájením oprav nebyl údajně zpracován stavebně-historický průzkum a že nebyli informováni archeologové.

Čtěte také:
Praha dostala pokutu za opravu Karlova mostu, policie obvinila šéfa památkářů
OBRAZEM: Kritizované opravy Karlova mostu už vyšetřuje policie 

Za viníka považovali hlavní město jako vlastníka mostu, magistrát jako orgán památkové péče a Národní památkový ústav. Policie obvinila Kněžínka již v únoru.

Kněžínek podal stížnost

Kněžínek nechtěl obvinění komentovat. "Nechci se k tomu vyjadřovat, myslím si, že policie dělá vlastní práci a my děláme taky vlastní práci. Komentovat to by byla snaha o nějaké ovlivnění a to já nechci," řekl šéf magistrátních památkářů. Hulan České televizi řekl, že Kněžínek si proti obvinění podal stížnost, o které se bude v nejbližší době rozhodovat.

V souvislosti s rekonstrukcí mostu Plzeňský kraj ve stejný den oznámil, že udělil pražskému magistrátu pokutu 3,25 miliónu korun za znehodnocení památkové hodnoty Karlova mostu během jeho rekonstrukce. Podle verdiktu z Plzně došlo ke zbytečné výměně většího množství kamenů, než situace vyžadovala, oprava navíc byla prováděna necitlivě. Magistrát se zřejmě proti pokutě odvolá.

Ministerstvo kultury jako nadřízený orgán památkové péče rozhodlo pověřit prošetřením případu Plzeňský kraj kvůli nečinnosti pražského magistrátu.

Magistrátní památkáři jsou častým terčem kritiky

Kněžínek byl v 90. letech členem ODS. V červenci 1992 se stal prvním náměstkem ministra kultury, koncem roku 1993 byl odvolán. Poté byl vládním zmocněncem pro dělení kulturního dědictví se Slovenskem a později tajemníkem radnice Prahy 3. V březnu 1996 se stal vedoucím kanceláře tehdy ještě neexistujícího Senátu, který začal fungovat na podzim téhož roku, ve funkci vydržel do konce roku 1997.

Z postu kancléře horní komory odešel poté, co zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) konstatovala, že kancelář Senátu při rekonstrukci malostranských paláců opakovaně porušila zákon o zadávání veřejných zakázek. NKÚ navíc označil za nevýhodné některé klíčové smlouvy se stavebními firmami.

Kněžínkem vedený magistrátní odbor byl kritizován za řadu kontroverzních rozhodnutí - například za souhlasná stanoviska ke stavbě mrakodrapů na Pankráci, přestavbě domu U Hybernů na muzikálové divadlo, přestavbě kasáren na obchodní centrum Palladium nebo přestavbě kláštera svatého Tomáše na Malé Straně na pětihvězdičkový hotel.