Podle odborníka na sociálně vyloučené lokality a vedoucího katedry pedagogiky z ústecké pedagogické fakulty Zdeňka Svobody je tento fakt dán zřejmě tím, že školská diagnostická zařízení nevyhodnocují všechny potřebné údaje. Děti, jejichž neúspěch ve vzdělávání je zapříčiněn sociálním znevýhodněním, jsou často zaměňovány za děti s mentální retardací.

„Děti se v případě výrazného sociálního znevýhodnění a lehké mentální retardace projevují velmi podobně, rozdíl je v příčinách tohoto stavu. Během 45 minut v pedagogicko-psychologické poradně však tento rozdíl není možné efektivně zjistit. Kdo říká, že ano, lže,“ říká Zdeněk Svoboda.

Podle ministerstva školství je proto zapotřebí v rámci diagnostiky provádět šetření také v přirozeném prostředí těchto dětí, tedy v sociálně vyloučených lokalitách. Další možností je přenechat možnost stanovovat „lékařskou“ diagnózu lehké mentální retardace lékařům, nikoli pouze psychologům ve školských poradenských zařízeních tak, jak je tomu doposud.

Zástupci praktických základních škol protestují

Učitelé a ředitelé většiny praktických základních škol s argumenty ministerstva školství nesouhlasí. Podle nich tato školská zařízení navštěvují žáci zcela oprávněně. „Dítě, které je do naší školy přijímáno, musí projít psychologickým vyšetřením. Přicházejí k nám děti do přípravného ročníku, tyto děti jsou nesocializované, neznají barvy, nemají představu o číselné řadě,“ vysvětluje ředitelka praktické základní školy v Ústí nad Labem – Trmicích Bohuslava Pavelková.

Podle Pavelkové navíc samotní rodiče žádají, aby jejich dítě chodilo právě do zvláštní školy. Je to dáno osobnějším a přátelštějším přístupem místních učitelů. „Rodiče žáků stojí o vzdělávání u nás, protože vědí, že máme méně dětí ve třídě, že máme k dětem individuální přístup,“ dodává ředitelka.

Učitelé lakují situaci narůžovo

Zastánci podpory začlenění dětí do normálních škol ale tyto názory vyvracejí tím, že někteří učitelé z řad praktických základních škol lakují nynější situaci narůžovo, čímž prý tomuto druhu škol prokazují medvědí službu.

„Speciální péče ve smyslu pouhého snížení žáků ve třídě a zvýšení individuální podpory je nástrojem, který lze aplikovat na každé škole, kde k tomu budou vytvořeny podmínky, nikoliv pouze na základních školách praktických. Pokud by je nabízely i běžné školy a ministerstvo je v tom konečně dokáže efektivně podpořit, rodiče si postupně začnou přirozeně vybírat cestu, kterou budou považovat pro své děti za vhodnější. Výběr už nebude důsledkem nucené volby menšího zla,“ argumentuje Svoboda.