Hlavní obsah

Nejvyšší soud marně shání spis ke kauze Diag Human

Právo, Jakub Svoboda

Nejvyšší soud (NS) by mohl už v nejbližších týdnech vynést rozsudek o platnosti či neplatnosti jmenování předsedajícího rozhodce Petra Kužela v miliardové arbitráži státu s firmou Diag Human. Vynesení verdiktu teď podle zjištění Práva komplikuje fakt, že Kužel nedodal soudu v požadovaném termínu rozhodčí spis, o který ho NS před dvěma týdny požádal.

Článek

Rozhodčí spis je archívem obsahujícím všechny listinné důkazy, které byly ve sporu předloženy.

NS podle svého mluvčího Petra Knötiga 11. března Kuželovi uložil, aby mu do tří dnů od doručení výzvy předložil rozhodčí spis ke kauze Diag Human, který má být jedním z podkladů pro verdikt soudců. „Více k řízení v jeho průběhu sdělit nemohu,“ dodal Knötig.

Neobdržel dokumenty v požadované lhůtě

Jak ale Právu sdělil nejmenovaný zdroj z NS, přestože Kužel výzvu soudu převzal a lhůta pro předložení spisu vypršela 16. března, ještě v úterý dopoledne soud spis od Kužela neobdržel.

Diag Human se proti některým krokům rozhodčího senátu, zejména předsedajícího rozhodce, v minulosti již několikrát ostře ohradil. Podle tvrzení právníka Diagu Jana Kalvody se Kužel stal rozhodcem protiprávně a z iniciativy ministerstva zdravotnictví, aby nahradil dohodou obou původních rozhodců platně jmenovaného ombudsmana Otakara Motejla.

„Petr Kužel se nyní zjevně snaží za každou cenu a bez ohledu na právo ukončit řízení ještě před rozhodnutím NS,“ napsala pak firma v jednom ze svých nedávných stanovisek. Na začátku března podala k Městskému soudu v Praze další návrh na vyloučení Kužela z přezkumného rozhodčího senátu, tentokrát pro údajnou podjatost a „řadu bez výjimky protiprávních kroků pana Kužela v tomto řízení“.

Kužel Právu pouze sdělil, že povinnost mlčenlivosti rozhodců je natolik přísná, že nemůže ani potvrdit, že je v daném sporu rozhodcem.

Konec sporu může být opět v nedohlednu

Pokud by Nejvyšší soud zrušil jmenování Kužela rozhodcem, celá arbitráž s firmou Diag Human majitele bechyňského zámku Josefa Šťávy, která trvá už čtrnáct let a je nejdelším obchodním sporem v dějinách Česka, by se opět minimálně o několik měsíců protáhla.

V srpnu 2008 vynesl první rozhodčí senát konečný nález, podle něhož musí stát Šťávu odškodnit téměř 9 miliardami korun kvůli tomu, že ho ministerstvo zdravotnictví v první polovině 90. let vyhnalo z trhu a zničilo jeho lukrativní obchody s krevní plazmou.

Obě strany sporu se proti předloňskému rozsudku odvolaly, přičemž stát chce platit pokud možno co nejméně a Diag Human se domáhá odškodnění kolem 14 miliard. Přezkumný senát má posoudit, nakolik jsou nároky obou stran oprávněné, a rozhodnout o konečné výši odškodnění.

Jak už v úterý Právo jako první upozornilo, Kužel ani další dva rozhodci v arbitráži státu s Diagem Human nakonec pravděpodobně nedostanou za určení výše odškodnění pro firmu odměnu 10 miliónů korun, kterou každému z nich slibovala předběžná dohoda právníků obou stran. Diag Human se totiž nakonec rozhodl přiznat arbitrům pouze odměnu v řádu statisíců korun, na které se strany dohodly již v roce 1996. [celá zpráva]

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám