"Tato firma (Meteopress, pozn. red.) však svou původní snahu o zviditelnění meteorologie v posledních letech vykonává způsobem, který české meteorologii velmi škodí," tvrdí Tolasz a uvádí několik případů, kdy měl Meteopress selhat.

Jako nejzávažnější pochybení uvádí Tolasz skutečnost, kdy měl Meteopress přidat do oficiální výstrahy ČHMÚ předpověď výskytu tornád. Pozastavil se však i nad tím, že Meteopress uváděl při bouřce ze 14. na 15. března letošního roku devětkrát vyšší počet blesků než skutečnost.

Bombastičnost? Ne, chybná interpretace

"Pokud by ČHMÚ dělal svou práci dobře, nebylo by zde pro firmy typu Meteopress prostoru," uvedl pro ČTK za Meteopress Michal Najman. Podle něj jde o konkurenční boj.

Nepřesnosti typu předpovědi tornád prý vznikly chybnou interpretací, ne neodbornou předpovědí, brání se Meteopress.

Tolasz v otevřeném dopise mimo jiné připomíná, že ČHMÚ je "oficiální, státem pověřenou organizací",  zatímco Meteopress popisuje jako "nezávislý soukromý subjekt, který obchoduje s informacemi o počasí".

Na provoz ČHMÚ, který zaměstnává zhruba 800 lidí, jde každoročně ze státního rozpočtu 350 miliónů korun, přičemž některé informace jsou zpoplatněné. Podle Tolasze tvoří státní dotace pouze polovinu rozpočtu, na zbytek si musí vydělat komerční činností. Kromě meteorologie a hydrologie se ústav zabývá také klimatologií a čistotou ovzduší.

Meteopress je soukromá firma, pracuje v ní několik desítek lidí. Kromě vlastních meteorologů tvoří předpovědi na základě spolupráce s různými zahraničními firmami.

Meteopress do loňského září s ČHMÚ na komerční bázi spolupracoval, ale právě kvůli údajným selháním ČHMÚ spolupráci ukončil.