Velké množství nálezů, hlavně kamenných nástrojů, objevila v hloubce devíti metrů. "Nástroje sloužily k opracovávání kožešin, zpracování masa, jde o škrabadla, drsadla. Nesou stopy záměrného opracování, sloužily pravěkému člověku," uvedl plzeňský archeolog Karel Nováček.

Expedice se z archeologické mise vrátila na konci loňského roku, o výsledcích v pátek novináře informoval vedoucí týmu Nováček.

FOTO: Ondřej Lazar Krynek, Maps.Yahoo.com

Českým expertům se tak podařilo přinést důkaz o nejstarším osídlení oblasti, všechny další publikované nálezy z těchto míst získané americkými expedicemi před 50 lety by totiž měly být mladší. "Jako zahraniční expedice jsme v této oblasti první po druhé válce v zálivu v roce 2006," dodal Nováček.

Výsledky českého výzkumu podle něj zásadním způsobem obohatí poznání celého starověkého a středověkého města.

Projekt, který podporuje Grantová agentura ČR, je první českou odbornou expedicí do Mezopotámie, kolébky lidské civilizace. Sérii výzkumů v severním Iráku podnikl tým osmi lidí ze Západočeské univerzity, pražských akademických i univerzitních pracovišť a dvou firem.

Pozornost zaměřili na asyrské město

"Expedice zaměřila hlavní pozornost na město Arbíl, které bylo jedním z královských rezidenčních center starověké Asýrie. Jeho výzkum je opravdovou výzvou pro moderní archeologii 21. století," vysvětlil Nováček.

Podle něj na rozdíl od mnohem známějších sídelních měst, jakými jsou Ninive, Aššur nebo Nimrúd, se starověkému Urbillu vyhnul definitivní zánik, město zůstalo dodnes velmi živým centrem a patří k nejdéle souvisle osídleným místům na světě. Archeologové se mu však dosud vyhýbali.

Historicky doložené počátky města sahají do třetího tisíciletí před Kristem, doklady nejstaršího osídlení jsou ukryty hluboko pod zástavbou současné kurdské metropole. "Husté městské osídlení, pestrost dochovaných památek a složitost vývoje lokality nás vedly k uplatnění méně běžných metod," dodal Nováček. Expedice se spolehla na geofyzikální průzkum, dokumentaci historických staveb, vyhodnocení leteckých a družicových snímků a podobně.

Viditelnou připomínkou bohatých dějin města je 30 metrů vysoký umělý pahorek, který tvoří střed i symbolickou dominantu Arbílu. V jeho nitru se skrývají pozůstatky slavného chrámu bohyně Ištar, věštírny a královského paláce z 8. století před Kristem. Vrcholek pahorku obsadila středověká pevnost, jež se později přeměnila na hustě osídlenou čtvrť s doklady městské architektury z přelomu 19. a 20. století.

Výzkum by podle Nováčka nebyl možný bez spolupráce s pražskou restaurátorskou a památkovou firmou GemaArt Group, jež působí v Iráku od roku 2004.