Článek
Akademici odhadují, že v dalších desetiletích lze očekávat útlum uhelné energetiky, uhlí by mělo získat ve stále větší míře charakter cenné chemické suroviny pro inteligentnější využití než masivní pálení s nízkou účinností a vývoz elektřiny, a tím i životního prostředí kraje do zahraničí.
Podle akademiků je nutná modernizace zdrojů a soustav zásobování teplem pro obytnou a občanskou sféru, která je na rozdíl od elektroenergetiky výrazně zaostalá.
Těžba se podepisuje na zdraví lidí
"Čas uplynulý od vyhlášení limitů ale nebyl využit pro výraznější změnu orientace našeho hospodářství od těžby a vývozu surovin a energie, od těžkého hutního, chemického a strojírenského průmyslu k sofistikovanějším výrobám s větším množstvím zhodnocení vstupů a vyšším podílem lidského umu a práce," píše se ve stanovisku.
Komise poukazuje na zvýšenou nemocnost, snížený věk dožití a zpomalený vývoj dětí u obyvatel v oblasti severočeské hnědouhelné pánve, což prokázaly výzkumy z posledních 20 let. S důlní činností souvisejí podle akademiků i problémy s obnovou lesních porostů a snahou o návrat původních dřevin a rostlinných i živočišných druhů do oblasti, pokračování těžby za limity je rizikové i z hlediska geologické nestability podloží.
Zásoby uhlí na 50 let
Prolomení limitů by si vyžádalo likvidaci Horního Jiřetína a sousedních Černic na Mostecku. Skupina Czech Coal je připravena investovat do zpřístupnění zásob hnědého uhlí za územními limity v lomu ČSA firmy Litvínovská uhelná až 22 miliard Kč. Projekt zahrnuje pořízení nové těžební technologie včetně vypořádání zájmů a přesídlení obcí.
V dobývacím prostoru Litvínovské uhelné jsou zásoby 773 milionů tun uhlí. V případě rozšíření těžby za limity by bylo možné vytěžit minimálně 287 milionů tun, to by životnost lomu ČSA prodloužilo do roku 2068. V lomu je nyní do hranice limitů možné vytěžit asi 37 milionů tun uhlí.
