Podstatnější věc je však Kalouskův tolik zdůrazňovaný příklon ke konzervativním hodnotám. Zde je další důvod k radosti. Jestliže se lidovci přikloní ke konzervativním hodnotám, pak je vyloučena jejich užší spolupráce s Topolánkovou ODS. Hrubý populismus, primitivní účelovost, nestrávený liberalismus a pokleslý pragmatismus, tedy hodnoty, jimiž se profilují špičky občanských demokratů, nejsou slučitelné s hodnotami konzervatismu.

Konzervatismus je soustředěn kolem posvátných hodnot rodiny, tradice, státu a víry. Co z toho plyne v praktické politice? Tak především rodina. Základem je pevná domácnost s mužem jako hlavním živitelem a ženou, která je příjmem manžela zabezpečena natolik, že se může kromě péče o děti věnovat činnostem, které jí vyhovují a pro které se cítí být povolána.

Tedy žádná flexibilní práce, žádná honička mezi školkou, nákupy a zaměstnáním, konec věčného chození po úřadech práce. Podle konzervativních hodnot u nás dnes může žít jen mizivý zlomek domácností. Bude zajímavé sledovat, jak se Miroslavu Kalouskovi podaří zvednout příjmy živitelům rodin a stabilizovat jejich zaměstnání, abychom mohli žít konzervativně všichni.

Tradice a venkov. Nový šéf lidovců ve svém vystoupení hovořil velice hezky o tom, že život na venkově se musí stát důstojným. To ovšem v praxi znamená konec rušení dopravní obslužnosti, významnou podporu železnici a hromadné autobusové dopravě. Znamená to také obnovení sítě prodejen, která byla na venkově během 90. let téměř zlikvidována. Znamená to konec rušení malotřídek a naopak investice do vzdělanostní a zdravotní infrastruktury venkova. Jako ekonom si Miroslav Kalousek jistě uvědomuje, kolik bude stát to, co právě slíbil.

A jsme u hodnoty národního státu. V procesu globalizace se ze států a jejich vlád stávají jen převodové páky velkých firem. Obří korporace potřebují vlády k tomu, aby pro ně balily stále větší část peněz daňových poplatníků do úhledných balíčků investičních pobídek. Konzervatismus velí podporovat starý střední stav a trvalé domácí zdroje bohatství proti dočasné a krajně měnlivé přízni cizích investorů. Na jejich krajně flexibilní přízni totiž nelze postavit bod číslo jedna, tedy trvalé a perspektivní zajištění příjmů hlav domácností. Jistě budeme všichni Miroslavu Kalouskovi v boji se světovou globalizací držet palce.

A konečně je zde víra. Je známo, že náboženskou víru v moderní společnosti nahradil ekonomický kalkul s jeho modlou spásného růstu. Tento kult obětuje lidi na oltář efektivity a konkurenceschopnosti. Na rozdíl od skutečného náboženství ekonomika nedokáže společnost integrovat. Naopak, štěpí ji a stále více lidí odsunuje na její okraj. Je obdivuhodné, že ekonom Kalousek chce tuto zvrácenost napravit a oživit konzervativní hodnoty, mezi než rozhodně nepatří tržní prodejnost.

To, k čemu se zavázal Miroslav Kalousek, znamená opravdovou revoluci. Totiž za předpokladu, že věděl, o čem mluví.

(Autor je sociolog)

PRÁVO 11. listopadu