"Takový člověk by se měl dostat do absolutní izolace od ostatních občanů," uvedl Kalousek. Odborníci se k této zásadě staví spíše nepříznivě. "Z úzce policejního pohledu by tento způsob zabránil kriminálním živlům v opakovaném páchání trestné činnosti a žádoucí efekt by to mělo. Přesto je to velmi tvrdé opatření. Proto se osobně domnívám, že nebude mít u zákonodárců šanci," odpověděl na dotaz Práva náměstek policejního prezidenta pro Službu kriminální policie a vyšetřování Petr Želázko. Dodal, že žádné plošné řešení mezi činy nerozlišuje.

"Já to považuji za přejímání něčeho, co absolutně nemá tradici v našem trestněprávním systému a v obecné rovině s tím zásadně nesouhlasím. Vždycky je nutno jakýkoliv trestný čin hodnotit individuálně s přihlédnutím k osobě pachatele a ke stupni společenské nebezpečnosti," zdůraznil šéf Obvodního státního zastupitelství Prahy 2 Tomáš Bláha.

Na otázku, zda by zákon mohl mít nějaký preventivní dopad, uvedl: "Nemyslím si. Z teorie trestního práva i z obecné psychologie je známo, že trest nikdy nikoho neodradil od spáchání trestného činu. Pachatel vždy předpokládá, že nebude odhalen, dopaden a potrestán. A právě tím jsme argumentovali, když byl zrušen trest smrti."

Přísně lze trestat i dnes

Místopředseda pražského městského soudu pro věci trestní Luboš Vlasák hodnotí návrh třikrát a dost jako populistický. Podle něj navíc současný trestní zákon a řád zahrnuje taková ustanovení, která umožňují nepolepšitelné kriminálníky trestat přísněji, a to zároveň s ohledem na okolnosti spáchaných činů.

"Myslím si, že trestní sazby jsou u závažných trestných činů nastaveny tak, že lze značným způsobem represivně postihnout nebezpečné recidivy. V těchto případech rostou sazby a lze za ně uložit poměrně přísné tresty. Pokud se někdo dopustí opětovně například vraždy, umožňuje zákon uložit výjimečný trest, a tudíž i doživotí," řekl.

Vlasák dále prohlásil, že dříve než by se o uvedeném principu vůbec mělo začít jednat, bylo by dobré se seznámit s výsledky v praxi například na Slovensku, kde byl již přijat zákonem. Podle jeho znalostí se tam již v této souvislosti objevily problémy.

Třikrát a bez řidičáku

Soc. dem. místopředseda ústavně právního výboru Sněmovny Zdeněk Koudelka považuje návrh za hodný debaty v soc. dem. "Jestliže by to bylo namířeno proti zvlášť nebezpečným recidivistům, kteří spáchají třikrát závažný útok na zdraví nebo na život člověka, pak to stojí za diskusi v ČSSD, jejíž program se k této věci nevyjadřuje," uvedl Koudelka.

Kladně se k této zásadě staví i šéf poslanců ČSSD Petr Ibl. "Pokud se prokáže úmyslná trestná činnost a jsou závažné delikty, tak třikrát a dost," řekl Ibl. Uvedl, že by se tento princip mohl uplatnit i na silnicích, kde by "to mohlo dospět i k odebírání řidičského oprávnění po třech závažných dopravních přestupcích. Ne že někdo bude parkovat, kde nemá, ale když požil alkohol, jel na červenou nebo někoho ohrožoval," dodal Ibl.

Kalousek by se svým záměrem nepochodil u ODS. "Je jsem proti zásadě třikrát a dost," řekl Právu stínový ministr vnitra Ivan Langer. I on upozornil, že podle současného zákona lze za opakované závažné trestné činy jako je vražda udělit doživotní trest.