Na českých přejezdech umírá podle ČT třikrát více lidí než v Evropské unii, dosud se však hlavní vina přisuzovala neopatrné jízdě řidičů.

Nejčastějšími chybami železničních přejezdů je podle CDV to, že se ztrácejí v zástavbě nebo je výstražník opticky odsunut z pohledu řidiče, někde šoféry matou dva přejezdy za sebou, jinde stejný druh povrchu, jako je na silnici, způsobí zdánlivé zaniknutí přejezdu, takže řidič nezpomalí. Na některých místech zase kvůli nekvalitnímu povrchu hrozí, že auto na přejezdu uvázne.

Podle mluvčího Správy železniční dopravní cesty Pavla Hally je většina železničních přejezdů označena pouze výstražným křížem. "Kdybychom chtěli všechny tyto přejezdy označit světly a závorami, potřebovali bychom přibližně 40 miliard korun," řekl Halla.

Černé lednové statistiky

Pracovníci CDV navrhli jako řešení například výrazné vodorovné značení nebo označení přejezdu nově na obou stranách, aby vznikla takzvaná psychologická brána, a také zpřehlednění zákona pro řidiče.

"Řidič se má přesvědčit, že může přejezd bezpečně přejet, ale už prakticky nikdo neřekl, jak to má vlastně udělat," upozornil Pavel Skladaný z CDV.

Železniční přejezdy se v lednu dostaly do centra pozornosti kvůli množství tragických nehod. Začátkem roku zemřelo na železničních přejezdech deset lidí, tedy zhruba čtvrtina celkového počtu takových obětí za celý loňský rok. V Praze se kvůli tomu před dvěma týdny sešli zástupci policie, Drážní inspekce, Českých drah, Správy železniční dopravní cesty a ministerstva dopravy, žádnou systematickou příčinu v předpisech nebo v nefunkčnosti zařízení však neodhalili.

Správa železniční dopravní cesty tento týden oznámila, že část peněz na údržbu železničních přejezdů chce získat od samosprávy a soukromých majitelů přilehlých pozemků. Údržba jednoho přejezdu stojí v průměru zhruba 50 000 korun ročně, na českých kolejích jich je přitom přes 8000.