Článek
Proti předcházejícím letům přibylo cest, jejichž náklady převýšily milión korun. Loni bylo takových akcí 29. Přehled o nich i o nákladech na ně – jak plánovaných, tak i skutečně již zaplacených – má Právo k dispozici.
Nejdražšími cestovateli z tohoto pohledu byli premiér Jan Fischer, jehož týdenní pobyt v Mongolsku, Hongkongu, Macau a na Filipínách vyšel na 7,5 miliónu korun, a prezident Václav Klaus, jehož listopadová desetidenní cesta do Peru a Brazílie spolykala o tři sta tisíc korun méně.
Jde přitom o plánované náklady, neboť účty budou chodit ještě během letoška, a je tedy možné, že náklady na obě cesty budou ještě vyšší anebo se podaří něco ušetřit.
Loni došlo takových faktur za téměř třináct miliónů: Byly mezi nimi třeba i účty za cestu Topolánkova vicepremiéra a ministra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry do Číny, která se uskutečnila v říjnu 2008. Dodatečně došlé účty za jeho čínskou misi představují sumu 1,7 miliónu korun, což je více, než se původně plánovalo.
Klaus loni absolvoval i třetí nejdražší cestu loňského roku, když na pouhé dva dny jeho pobytu ve Štrasburku a Kehlu na oslavách 60. výročí NATO byly vyčleněny čtyři milióny korun. Dosud došly faktury pouze za 516 tisíc korun.
Půlku spolykalo předsednictví
Na cestovních aktivitách vrcholných činitelů se projevilo v prvním pololetí 2009 předsednictví ČR v EU. Topolánkova vláda do chvíle, než ji v květnu nahradit tým Jana Fischera, uskutečnila 41 cest, které z rozpočtu odkrojily 38 miliónů korun, což je polovina celoročních nákladů.
Většina z cest mířila do Evropy, nejčastějším cílem byly Brusel či Štrasburk. Mimo evropské státy nejčastěji zamířil šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg, který loni navštívil Egypt, Palestinu, Izrael, Jordánsko, Jihoafrickou republiku, Spojené státy či Omán.
Fischer a jeho dva ministři Štefan Füle a Jan Kohout se rozjeli do zahraničí bezprostředně po svém nástupu v květnu. Zejména Füle byl velice aktivní. Během prvních dvou měsíců ve funkci vyjel dvanáctkrát. Za hranicemi strávil ze sedmi týdnů jedenadvacet dní, během kterých projel prakticky celou EU. Do listopadu 2009, kdy opustil vládu kvůli nominaci na funkci evropského komisaře, vyjel ještě jedenáctkrát.
Premiér Fischer bude nejspíš vládním rekordmanem i nadále. Během prvního čtvrtletí se mají uskutečnit jen dvě miliónové zahraniční cesty: zatímco třídenní Kohoutova mise do Libanonu a Sýrie má stát 1,25 miliónu, Fischerův pobyt ve Vancouveru na olympijských hrách spolyká 4,5 miliónu korun, a to včetně jeho zastávky při zpáteční cestě v USA.
Prezident může brát až 17 lidí
Pravidla pro vrcholné návštěvy jsou již letitá. Každou cestu těchto čtyř vrcholných politiků musí schválit vláda, která tím odsouhlasí i způsob jejího financování. V rámci toho je stanoven i počet členů oficiální delegace a doprovodu.
Prezident si může za státní peníze vzít s sebou až sedmnáct osob, premiér dvanáct, ministr šest. O co je početnější delegace, o to méně doprovodu si ministr může s sebou vzít. Všichni ostatní, kteří jsou nad povolené počty, si musí hradit náklady na cestu sami.
Jiná situace nastane ve chvíli, kdy politika doprovází jeho manželka, kdy jede s premiérem i vicepremiér nebo kdy jde o cestu do více států. V takových případech se pravidlo o počtu doprovodu tak striktně nedodržuje. A v některých případech berou vrcholní představitelé na palubu podnikatele, kteří si část nákladů hradí sami.