Mezi procesní chyby, které by mohly soud vést až k anulování zkoušky, patří neúplné či chybné obsazení zkušební komise nebo jiné porušení zkušebních předpisů. Právě k těmto pochybením na plzeňských právech docházelo.

"Tento verdikt neřeší odebírání diplomů, nicméně je důležité, že korektnost průběhu státních závěrečných zkoušek může posoudit soud,“ řekl Právu děkan plzeňské právnické fakulty Jiří Pospíšil. "Pro naše právníky to bude inspirující zjištění, nelze však předjímat, zda škola bude moci zmíněný závěr Nejvyššího správního soudu nějak využít,“ dodal Pospíšil.

"Chcete-li zlepšit známku, neuspějete"

Nejvyšší správní soud se k přezkoumávání státnic vyjádřil v rámci kasační stížnosti studenta Právnické fakulty Univerzity Karlovy, který se domáhal změny klasifikace státnic z "neprospěl“ na "dobře“. U soudu neuspěl – napadl totiž hodnocení, a nikoli samotný průběh zkoušky.

"Student při konání státní zkoušky nemá právo na výsledek, ale na řádný proces s ní související, který je primárně určován podmínkami danými studijním programem, respektive studijním a zkušebním řádem. Řádný proces garantuje rovnou ochranu práv a rovné zacházení se všemi studenty za obecným způsobem stanovených podmínek,“ konstatovali soudci.

Podle soudce NSS Zdeňka Kühna princip přezkumu státních zkoušek nespočívá v přezkumu vědomostí, nýbrž "v přezkumu zákonnosti těch postupů, které lze ve smyslu shora uvedeného podřadit pod výkon státní správy“.