Hlavní obsah

Duka: Katedrála je chrám i symbol českého národa

Právo, Oldřich Danda

Nově jmenovaný pražský arcibiskup Dominik Duka poskytl po návštěvě prezidenta deníku Právo krátký rozhovor. Do úřadu nastupuje s ambicí pokusit se překlenout spory mezi katolickou církví a státem.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Dominik Duka

Článek

Jak byste popsal váš osobní vztah s prezidentem?

Chodíme společně na pouť na Sněžku. Po tu dobu, co jsem byl v Hradci Králové biskupem, jsme měli řadu rozhovorů, kdy jsme se snažili najít společnou řeč nejen o otázkách vztahu státu a církve, ale i širšího zájmu. Protože církev je tu pro společnost a může jí pomoci v oblastech duchovních a etických. Při pohledu na Pražský hrad vidíte, že jsme sousedy. Od dětství jsem byl učen, že je dobré mít dobré sousedské vztahy.

Mezi každými sousedy to občas zaskřípe a v případě Hradu a arcibiskupství je to katedrála. Padla řeč na to, jak spor vyřešit?

To je zatím předčasné, nejsem ještě do problematiky zasvěcen, ale budu se snažit o to, aby všichni občané naší republiky věděli, že katedrála je jistým způsobem naší katedrálou, tím naší myslím českou. Byla postavená jako kostel, ale je to také pantheon českých králů a ti chtěli, aby katedrála byla duchovním obrozením našeho národa. A proto si myslím, že by se to mělo podařit.

Chystáte se do Vatikánu?

Tam bych se měl vydat okolo svatého Petra a Pavla pro pallium, to je takový pás kolem krku.

Už jste si stanovil priority?

Po návštěvě papeže Benedikta XVI. se zlepšila atmosféra vztahů mezi státem a církví. Chci pokračovat v tom, aby česká společnost poznala, že máme zájem o její růst, že nám není lhostejná ekonomická krize, která má i morální dopady a těžkosti. Musíme také usilovat o novou formu jazyka, protože musíme hovořit k nové generaci a víme, že za dvacet posledních let došlo k velké proměně. Řádově se navýšily počty vysokoškoláků a středoškoláků a církev si musí uvědomit, že hovoří s lidmi s akademickým vzděláním. Dávno pryč jsou doby, kdy pan farář byl jediný vysokoškolák na venkově.

Co jste myslel tím, že by společnost měla prožívat vánoční atmosféru celý rok?

O Vánocích si lidé více rozumí, jsou usměvavější, mnohé věci si prominou. Taková atmosféra tady byla po roce 1989. Můj polský přítel mi říkal, že v Praze to bylo dříve jako v Tokiu, zamračení lidé a všechno šedivé, ale v roce 1990 se vše změnilo, lidé se začali smát a otevřeně hovořit na ulici. To je podle mého vánoční atmosféra.

Co pro to uděláte?

Budu se muset více modlit, protože nejsem zázračný dědoušek jako v pohádkách, a budu víc lidem říkat, aby k sobě byli lepší.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám