Terezka po rozchodu rodičů žila s otcem v Jinačovicích na Brněnsku. Se svou matkou se stýkala za dohledu odborníků v Brně a po jednom takovém setkání ji matka za pomoci dvou mužů unesla. Od té doby se po ní slehla zem.

„Od března soudy vydávaly předběžná opatření, kterým mi dceru svěřovaly do péče. Na konci ledna pak soud definitivně rozhodl, že mám mít dcerku já. Jenže advokát její matky tvrdí, že s ní není v kontaktu a nemůže jí předávat informace,“ smutně vypráví Chrápavý, který má sice doma hromadu rozsudků a rozhodnutí, ale dceru mu zatím justice nebyla schopna vrátit.

Matka nemůže být obviněna

„Za celých jedenáct měsíců jsem s dcerou neměl žádný kontakt, slehla se po ní zem. Nikdo nemá zprávu, jak Terezka žije, nebo jestli vůbec žije. Byl jsem několikrát na Slovensku, neboť byly nějaké indicie, že by se tam mohla pohybovat, ale nic jsem nezjistil. Je to jako hledat jehlu v kupce sena. Nepomohla mi ani policie s tím, že prý matce advokát nic neříká, a proto nemůže být ani obviněna z maření úředního výkonu,“ kroutí hlavou Chrápavý.

Ze shledání s dcerou po dlouhém odloučení nemá otec obavy. „Její pokojík je nachystaný tak, jak z něj tehdy odešla. I když nemám iluze o tom, že by ji matka proti mě nenaváděla, tak se nebojím, že by na mě Terezka zanevřela a nechtěla se mnou být. Byli jsme na sebe hodně citově vázání,“ prohlásil otec.

Chrápavému je jasné, že po Terezčině objevení se bude muset nějak upravit její styk s matkou. Podle jeho slov rozhodně nechce bránit jejich kontaktu, ale přesto neskrýval obavy, že by při každém odchodu dcery za matkou trpěl strachem, aby se znovu neopakovala současná situace.

„Člověk neustále čeká na zazvonění telefonu. Byly chvíle, kdy jsem doma jen seděl a brečel, nevěděl jsem vůbec, co dělat. Ale musím se s tím poprat a vydržet. Chtěl bych ale všechny poprosit, kdyby někde Terezu viděli, aby o tom podali zprávu,“ dodal zoufalý otec.