Monika Hašková z ODS lituje, že má málo času na vše, co chtěla ve Sněmovně dokázat. Měla i docela málo času na rozhodnutí, zda nastoupit do Sněmovny za šéfa ODS Mirka Topolánka. Jeho odchod byl pro většinu bleskem z čistého nebe.

„Šla jsem sem s tím, že pomohu ženám stiženým domácím násilím. Po konzultaci s právníky jsem zjistila, že kdybych jedněm pomohla, druhým bych zkomplikovala život. Můj návrh by zřejmě neprošel. Chce to více času a ten já nemám – už nekandiduji,“ svěřila se Právu.

Snad abych se svlékla…

Jako jedna z mála přišla do Sněmovny bez jakékoli zkušenosti z politiky.

Věnovala se novinařině a scenáristice, a když vážně kývla, aby se její jméno objevilo na pražské kandidátce ODS daleko na nevolitelném místě, ani nepočítala s tím, že by se jednou ve Sněmovně ocitla.

Netknutá politikou ale není, je zastupitelkou v Praze 6. Pražský primátor Pavel Bém ji do Sněmovny doprovodil slovy, že se stane Alenkou v říši divů.

„Jako novinářka chápu, že lidi víc zaujme ten, kdo řekne kolegovi, že je ožrala a že plácá nesmysly, než politik, který hovoří věcně o problému,“ hodnotí Hašková.

Současné dění ve Sněmovně vnímá jako „smutnou záležitost“. Jako stoupenkyně pravice vidí chybu hlavně u levice, která prý používá pro lidi snadno přijatelné argumenty.
„Trochu se to ve mně pere. Jsem proti dluhům, které stejně musíme nakonec zaplatit my všichni. Na stranu druhou chápu lidi, že žijí teď, a mají-li nějaký problém, tak ho potřebují řešit hned. Teď mají malé dítě, co jim je do dluhů za třicet let. To jsou věci, které mě frustrují, což by asi jako politika neměly,“ přiznává Hašková.

K novinařině se chce vrátit, pracovala pro německou televizi. Nejistě ale mluví o svém koníčku – moderování. „To je krásná věc, ale bude pro mě zkouškou demokracie, zda se k ní budu i potom, co jsem se namočila v politice, moci vrátit. Politik je u nás vnímán skoro jako zločinec,“ připouští.

„Asi bych měla větší šanci, kdybych se ve Sněmovně svlékla nebo udělala jiný skandál. Už několikrát mě napadlo, jestli by vůbec někdo postřehl, kdybych u mikrofonu řekla nějaký naprostý nesmysl. Zareagoval by vůbec někdo? Třeba to někdo i poslouchá…,“ zasmála se.

Šest vět za tři roky, radši nezdržuje

Trojka na jihomoravské kandidátce KSČM, lékař a starosta Ivančic Vojtěch Adam dostal šanci uplatnit své dlouholeté zkušenosti z komunální politiky již v říjnu 2008.

„Kdyby takhle pracovaly samosprávy na úrovni krajů a měst, tak to republika může zabalit. Vysvětlili mi, že parlamentní práce je ta vysoká politika. Že je to úplně o něčem jiném než ta komunální, kde se snadněji hledá shoda,“ komentuje Adam dění posledních týdnů.

„To je z celé doby pro mě ten nejotřesnější zážitek. Nic se neprojedná, obstrukce za obstrukcí a elementární zájem lidí tu nehraje žádnou roli,“ dodává. „Přesto si myslím, že kdyby převládal zájem o to, co se v té republice děje, tak že by to jednání muselo být mnohem produktivnější. Vždyť co může být víc než pomoci maminkám s dětmi,“ tvrdí.

Poslanec Adam za patnáct měsíců pronesl šest vět. „Usoudil jsem, že není potřeba se takto zviditelňovat. Nemá smysl opakovat věci neustále dokola a zdržovat jednání Sněmovny,“ vysvětluje.

„Házejí nás všechny do jednoho balíku“

Jak se svěřil Právu, trápí ho, že jsou všichni poslanci házeni do jednoho balíku. „Lidé nerozlišují, kdo je kdo, a mediální obraz Sněmovny je strašný.“ Přesto kandiduje znovu. Prý si ten „silný zážitek“ rád zopakuje. A pokud ne? „Pak to bude pro mě nezapomenutelná životní epizoda,“ tvrdí.

Loni v březnu „přistoupila“ soc. dem. Ludmila Navrátilová. A jako jediná sněmovní profesionálka přes daně hned začala aktivně „úřadovat“. Než se ale pořádně rozkoukala, bylo místo v prestižním rozpočtovém výboru obsazené. Ukázněně tedy zasedla do výboru pro regionální politiku, což je její druhý obor – studuje ji, je zastupitelkou ve Skutči, působí v odborech.

„Práce na finančním úřadu mě zocelila, nic mě nerozhází,“ tvrdí. I přesto, že jí první rok ve Sněmovně přinesl jisté zklamání, nepovažuje ho za ztrátu času.

„Myslela jsem si, že ta práce bude poněkud rychlejší, že třeba se dá za ten rok něco vytvořit. A tady jsem zjistila, že tvorba zákonů, které jsem měla v úmyslu prosazovat, je dlouhá a že se to nedá stihnout. Jsem ale na volitelném místě, tak snad dostanu ještě příležitost,“ nenechala se odradit poslankyně.

Aktivně se zapojila do jednání o tématu veřejných zakázek, k čemuž má kvalifikaci ze svého působení v kontrole, či snížení platů státním úředníkům, kde uplatňuje zkušenosti z odborů.

„Mandát jsem neukradl“

Nejtěžší pozici si – svou vinou – navodil brzy po nástupu do Sněmovny bývalý lidovec, nyní člen TOP 09 Jan Husák. Změna dresu je lidmi často vnímána jako zrada na voličích.

„Určitě je to nestandardní, ale neřekl bych, že jsem mandát lidovcům ukradl. A opustit kvůli tomu Sněmovnu, to mě ani nenapadlo,“ tvrdí Husák. „Jsem přesvědčen, že ty myšlenky, které jsem tu schopen hájit, odpovídají programu, za který jsem kandidoval. To, že došlo k určitému odklonu od programu KDU-ČSL tak to byl jeden z důvodů, proč jsem od nich odešel a vstoupil jsem do TOP 09,“ obhajuje svůj krok těšanský starosta.

Do Sněmovny přišel loni v dubnu jako lidovec a v červnu již stranu opustil a za čtyři dny dal přihlášku do TOP 09. Za tu se bude o mandát ucházet i v květnu.

I jeho zaskočilo, jak málo dělná je Sněmovna. „Na to jsem nebyl ze svého dřívějšího působení zvyklý. Ale připouštím, že je to jedna z možností, jak vést jednání. A také se s tím dalo počítat, že v období před volbami se budou dít takové věci, jako tomu bylo minulý týden,“ dodal poslanec.

Má za sebou dvacet let v komunální politice i funkci náměstka ministra průmyslu a obchodu za Martina Římana (ODS). „Člověk má určitá očekávání, že se tu bude věnovat věcným tématům, ta sem tam přicházejí, ale poskrovnu,“ uzavřel Husák.