„Jakmile se veřejné finance dostanou na špatnou trajektorii, investoři znejistí. Nesplnitelné sliby ve střetu se státní kasou vytvoří neřešitelnou situaci a vynutí si radikální šetření. Následné stávky a sociální neklid vyženou zbylé investory, což dál zkomplikuje již tak složitou situaci,“ uvedl Janota pro deník Právo v reakci na závěry čtvrtečního summitu EU o pomoci Řecku.

„Některé české politiky neprobudí ze sna do reality nic, ani řecké drama, jsou totiž neprobuditelní,“ říká místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, s poukazem na návrhy, které se již třetí týden pokouší prosadit levice ve Sněmovně, jež zcela mění některá úsporná opatření Fischerovy vlády.

Podle analytiků však řecké problémy potichu analyzují volební štáby všech politických stran a příklad řeckých potíží, ale i potíží dalších zemí eurozóny ovlivní kroky vlády, která vzejde z květnových parlamentních voleb, více, než jsou politici ochotni přiznat.

„Změny ve výdajích a příjmech musí nastat, nežijeme ve vzduchoprázdnu. Řekli jsme, že chceme přijmout euro do roku 2016, což znamená zásadně přibrzdit navyšování státního deficitu,“ řekl Právu místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach.

Deficit jako hlavní téma

„Není náhoda, že se z deficitu dnes dělá hlavní téma. Není to politická hra, ale realita, kterou už Řecko a některé další země zažívají,“ sdělil Právu předseda ODS Mirek Topolánek. „Na skluzavce jsou především země, které jsou buď příliš malé, nebo žily dlouho na dluh. Je to situace, kam nechceme a nesmíme dojít. Nechceme jako v Budapešti mít obchody zatlučené prkny a o 20–30 % mít nižší veřejné výdaje včetně platů. Řecko je memento obecně, že pravidla se nemají porušovat. Zkreslování výsledků, nedodržování parametrů, neplnění základních cílů společné evropské ekonomiky vede k takovým koncům,“ dodal předseda ODS.

„To, že lidé v Řecku cítí frustraci a stavějí se proti vládě, která provádí nápravná opatření, je logické, tak to vždy bývá. Já jim ani nikomu jinému takovou situaci nepřeji, ale do značné míry si za problémy mohou sami, že tolerovali od velmi svérázného státního účetnictví po nerealizaci reforem,“ říká Topolánek.

„Eurozóna měla dvě možnosti. Když Řecku pomůže, nechtěně současně vyšle signál, že chovat se nezodpovědně je možné, že to projde. Když by nepomohla, riskovala by devalvaci eura, zhoršení životní úrovně všech obyvatel eurozóny. Pro nás kroky EU znamenají, že se zvýší ostražitost vůči novým členům eurozóny, vůči zemím, které vykazují určitou fiskální nerovnováhu,“ dodal Kalousek.