Hlavní obsah

Děkan z VŠE: Za aféru s turbotituly může i akreditační komise, kšeftovala s licencemi

Právo, Marek Přibil

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Podle představitelů Národohospodářské fakulty VŠE v Praze stojí za skandálem a aférami na plzeňských právech i akreditační komise. Ta udílením akreditací rozhoduje, která vysoká škola bude moci učit ty či ony obory a která nikoli. V akademickém prostředí ale prý dochází k obchodování s těmito licencemi.

Foto: Michal Krumphamzl, ČTK

Děkan fakulty VŠE Jiří Schwarz na tiskové konferenci k založení ekonomické poradní skupiny ODS.

Článek

Obvinění plyne z čerstvé Analýzy rozhodování akreditační komise v letech 2004–09. Právo ji má k dispozici. Vypracoval ji děkan fakulty VŠE Jiří Schwarz a proděkani.

Schwarz, nově člen týmu ESO, ekonomické skupiny odborníků ODS, a proděkani komisi obviňují z podjatosti a zpochybňují její nezávislost.

„Po druhém funkčním období končím ve funkci děkana, již nemohu být znovu zvolen. Bylo mojí morální povinností analýzu vypracovat,“ řekl Právu Schwarz s tím, že ji zaslal ministryni školství Miroslavě Kopicové, školskému výboru Sněmovny. „Premiér si ji může vyžádat přes ministryni,“ dodal.

Dvořáková: Potěš pánbůh!

Předsedkyně akreditační komise Vladimíra Dvořáková sama na pražské VŠE působí ve funkci vedoucí Katedry politologie na Fakultě mezinárodních vztahů. Analýzu kolegů, kterou dostala k dispozici i ona, pokládá za účelovou.

„Budeme o ní jednat na ministerstvu,“ sdělila včera Právu s tím, že jestli děkan Schwarz dával podobně manipulativní podklady Národní ekonomické radě vlády (NERV), jíž byl členem, „tak potěš pánbůh!“

Co se práv v Plzni týká, „nejedná se o ojedinělý případ“, tvrdí Schwarz. Podle jeho analýzy jde pouze o první mohutně medializovaný případ, „v němž převážily motivace k odhalení sporných skutečností nad motivacemi mlčet a pokračovat ve výhodném obchodování s licencemi v akademickém prostředí“.

Obchodování se prý přímo svým rozhodováním účastní akreditační komise, tedy nejvyšší státní regulační orgán pro vysoké školství. Fakulta VŠE vypočetla, že komise v průměru za jedno své dvou- či třídenní zasedání rozhodne o 469 akreditacích, reakreditacích a rozšíření akreditací studijních programů veřejných a soukromých VŠ.

Akreditace za tři minuty

„Nejvíce jich učinila na svém třetím zasedání v roce 2007, celkem 813,“ uvádí Schwarz. Tak vysoký počet úkonů během dvou- až třídenního zasedání podle představitelů fakulty znamená, že rozhodování není nezávislé.

„Vzhledem k vysokému počtu rozhodovacích aktů je rozhodování zcela nahodilé. Na jedno rozhodnutí o udělení či zamítnutí akreditace měla komise v období 2004–09 v průměru tři minuty. To je důkazem formálnosti schvalování,“ kritizuje Schwarz.

„Vzhledem k počtu schvalovacích úkonů v limitovaném čase, průměrnému rozsahu projednávaných akreditačních spisů (v průměru 50 stran na jeden obor) je vyloučeno jakékoli projednávání předkládaných spisů,“ upozorňuje Schwarz.

Bylo mojí morální povinností analýzu vypracovat
Jiří Schwarz, děkan VŠE

Dvořáková se ale brání. „Je to kombinace úplných nepravd, v té analýze jsou účelová čísla. Mám připravenou odpověď. Cíl manipulativní analýzy si dokážu představit, nechci to teď ale medializovat,“ řekla.

Úkolem komise je podle Schwarze pečovat o kvalitu vysokého školství v Česku, třeba kontrolovat plagiátorství.

„Výsledkem je existence 73 soukromých, veřejných a státních univerzit a vysokých škol. Z toho je 45 soukromých. Vysoké školství i bez státních dotací se stalo výnosným tržním odvětvím. Významnou institucí trhu s vysokoškolským vzděláním se stala akreditační komise,“ kritizuje ostře děkan a proděkani.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám