Zákon o pomoci v hmotné nouzi byl novelizován k 1. lednu 2009. Přijat byl s cílem omezit dlouhodobou závislost lidí na sociálních dávkách a zajistit, že dávky budou vypláceny jen těm, kteří se snaží najít si práci. Byl projevem nulové tolerance k občanům parazitujícím na sociálním systému státu.

Loňská novela ale podle Motejla silně postihla invalidy, kteří se ocitli téměř bez peněz. Přišli o podstatnou část dávek. Tvrdě dopadla hlavně na postižené ve třetím stupni invalidity, tedy lidem s nejtěžším zdravotním postižením.

Ombudsman upozornil, že pokud je člověk plně invalidní, ale z důvodu svého špatného zdravotního stavu nepracoval a nehradil po určenou dobu sociální pojištění, nemá od 1. ledna 2010 nárok na invalidní důchod. Dávka pomoci v hmotné nouzi, ze které dosud žil, je mu snížena na existenční minimum - tedy 2020 korun. Invalida třetího stupně nemá ani nárok na příspěvek na dietní stravování, což je částka od 300 po 2000 korun.

Zákon invalidy ve své současné podobě podle veřejného ochránce práv v podstatě trestá za to, že nemohou pracovat. "Jestliže proto hovoříme o zneužívání dávek, zákon o pomoci v hmotné nouzi srazil invalidní osoby hluboko pod úroveň těch, kdo sociální pomoc státu skutečně zneužívají," zdůraznil.