Vláda premiéra Jana Fischera dala k návrhu sociálních demokratů negativní stanovisko. Ministryně zdravotnictví Dana Jurásková (za ODS) k tomu ve Sněmovně uvedla, že "ti, kteří v minulosti byli nemocní účelově, jsou nyní v pracovním procesu a systém již nezneužívají. Průběžnými kontrolami jsme zjistili, že pokles zneužívání pracovních neschopností je ve výši 62 procent proti roku 2008“.

Po ní vystoupil i ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka (za ČSSD), který mimo jiné zdůraznil, že návrh povede k dalšímu propadu veřejných financí. Vedle toho kritizoval i koncepční nedostatky a také to, že je návrh na navýšení mateřské připojen do zákoníku práce. "Jedná se o klasický přílepek,“ řekl Šimerka.

ODS využila paragrafu, podle nějž řečníci vystupující za celý poslanecký klub mohou mluvit neomezeně, a k pultu vyslala místopředsedu strany Petra Nečase. Ten pak mluvil bezmála hodinu.

Karenční lhůta existovala po většinu fungování demokratického systému.Petr Nečas

Shrnul důvody k zavedení systému třídenní karenční lhůty, který zavedla předchozí vláda Mirka Topolánka. Začal zeširoka tím, že lhůta byla zavedena ještě za Rakouska-Uherska a přijala ji i administrativa První republiky a zrušena byla až poúnorovým režimem v roce 1948.

"Karenční lhůta existovala po většinu fungování demokratického systému. V našich podmínkách tedy není nic nového,“ podotkl mimo jiné Nečas. Podle něj také výzkumy prokázaly, že země s podobnou historií jako Slovensko či Maďarsko měly v porovnání s Českem v době, kdy zákon ještě nebyl zaveden, míru pracovní neschopnosti nižší než ČR, přitom zdravotní stav obyvatel byl horší, uvedl paradoxní statistiky Nečas.

Statistik a výzkumů se držel i nadále, dokud jej zhruba po 50 minutách nepřerušil předsedající Jan Kasal kvůli projednání jiných pevně zařazených bodů. Nečas na to přistoupil a dodal, že je zatím ve čtvrtině svého projevu.

Občanští demokraté posléze vyzvali ostatní nelevicové strany, aby jejich obstrukční snahy podpořily. [celá zpráva]