Mizení labutí je patrné především na jejich tradičních jihočeských zimovištích. Tam, kde jich byly v minulosti stovky, jsou jich dnes desítky.

„Tento trend sledujeme už několik let. Labutě se postupně přesouvají na dunajská a bavorská zimoviště, což má zřejmě souvislost s vyšší koncentrací divokých kachen u nás. Kachny jsou rychlejší než labutě, a proto jim významně konkurují v boji o potravu,“ řekl Právu ornitolog pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny v Českých Budějovicích Jiří Pykal.

Orlů napočítali polovinu

V oblasti soutoku Moravy a Dyje v břeclavském okrese napočítali nyní jednadvacet orlů mořských, zatímco před dvěma roky jich bylo zhruba 40. Zjistil to ornitolog David Horal z brněnského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny.

Ptáci se podle něj mnohem hůře nyní ve sněhu a ledu dostávají k potravě, přesunuli se proto tam, kde najdou nezamrzlou vodu a ryby. „Mohou letět až na Balkán,“ říká Horal. Orel mořský je největší dravec žijící v Česku a zároveň největší evropský orel, rozpětí křídel dosahuje až 2,5 metru.

Tři orly mořské zaznamenali ornitologové na řece Berounce poblíž Zvíkovce na Rokycansku. Je to už poněkolikáté, kdy si tito vzácní dravci vybrali k zimovišti lokalitu na největší řece v Plzeňském kraji. „Z těch vzácnějších druhů ptáků jsme na řece pozorovali ještě čtyři volavky bílé a dva skorce vodní,“ řekl Karel Makoň z plzeňského ekologického spolku.

Tisícovka kormoránů v Praze

Stále snadnější v Česku je narazit na kormorány, noční můru rybářů. „V celé republice je jich nyní přibližně devět tisíc. V Praze jich je zhruba tisícovka. Denně přitom spořádají půl tuny ryb,“ řekl Právu jeden z koordinátorů sčítání Petr Musil s tím, že ornitology překvapil vysoký počet volavek bílých. Těch dříve v České republice mnoho nebylo.

Právě výskyt vzácných a málokdy v Česku vídaných vodních ptáků ornitology potěšil. „Zvláštností byl u Tovačova výskyt teplomilné kachny zrzohlávky rudozobé, která se v regionu zdržuje jen výjimečně v létě, natož pak v zimě. Na řece Bečvě u Lipníku nad Bečvou také kolegové zpozorovali asi sedmdesátihlavé hejno morčáků velkých, což je dosud největší množství, které tady bylo zaznamenáno,“ uvedl přerovský ornitolog Jiří Šafránek.

Zabydluje se morčák velký?

Větší výskyt morčáka velkého považuje za nový jev také mladoboleslavský ornitolog Pavel Kverek. „Jde jo vzácný a zajímavý druh. Jedná se o kachnu, která se živí rybičkami, což je poměrně vzácné,“ řekl Právu Pavel Kverek. Podle jeho odhadů by na úseku Jizery mezi Mladou Boleslaví a Turnovem mohlo být až ke stovce těchto ptáků. „Je zajímavé, že někteří tady zkoušejí i zahnízdit a usadit se tady,“ dodal ornitolog.

Podle Libora Schröpfera ze západočeské pobočky České společnosti ornitologické se v západních Čechách nekonala žádná ornitologická senzace, nicméně na Domažlicku viděli při sčítání husy běločelé a polní. „Za dvacet let jsem je tam před tím nespatřil,“ poznamenal ornitolog.

Podle koordinátorů celostátního sčítání se výsledky z jednotlivých míst stále ještě shromažďují. Přesnější údaje by měly být začátkem února.