Racionalizace se ujal místopředseda ODS Petr Nečas, který několik desítek minut vyjmenovával podrobně všechny návrhy hodné vyřazení z programu schůze. Vzhledem k tomu, že Nečas požádal, aby se o jednotlivých návrzích hlasovalo jednotlivě, budou mít podle všeho poslanci o dopolední program postaráno.

Lednová schůze je poslední, která čerstvě předloženým normám dává teoretickou šanci projít celým legislativním procesem a ještě před květnovými volbami vstoupit  v platnost.

Nečasovo vystoupení kritizovali levicoví zákonodárci, kteří v rozsáhlém seznamu návrhů určených k vyřazení viděli pouze obstrukční jednání.

Političtí vězni se možná dočkají uznání

Jedno z mála věcí, na níž se poslanci shodli, bylo zařadit na pořad jednání jako první bod senátní návrh zákona o účastnících protikomunistického odboje.

Možná i proto, že na galerii pro veřejnost se jednání zúčastnila předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová.

Občanští demokraté upozornili, že návrh zákona leží ve Sněmovně již několik let, aniž by se k jeho projednání poslanci dostali. Někteří levicoví zákonodárci přesto považovali projednávání návrhu za další obstrukci.

Grebeníček se odkazoval na Havla i procesy 50. let

Poté, co předkladatel návrhu odůvodnil v diskusi svůj názor, proč je podobný zákon potřeba, obvinil jej komunistický zákonodárce Pavel Hejda z "fašounského projevu", kterému chyběla pouze zmínka o internacích minulých, nynějších a budoucích komunistů.

Miroslav Grebeníček (KSČM) odmítl zákon proto, že údajně popírá právní kontinuitu tehdejšího Československa, obhajuje teror a je neústavní. Pozastavil se nad tím, že pokud existoval protikomunistický odboj, nemohly být všechny procesy v 50. letech zmanipulované.

Valnou část vystoupení věnoval poslanec kontroverzní činnosti bratrů Mašínů. Neváhal dokonce citovat i exprezidenta a někdejšího disidenta Václava Havla, který připustil, že měl z jednání svých někdejších spolužáků "mrazení v zádech".