"Američané při každé příležitosti dávají taktně najevo, že bychom měli vyzbrojit armádu šestnáctkami nebo osmnáctkami, " řekl Právu zdroj obeznámený se situací. Podle něj vítězství Švédů může znamenat, že Američané se k Česku obrátí zády a své aktivity soustředí do jiných zemí východní Evropy. Stejný zdroj ale zdůraznil, že USA podcenily situaci a s nečekaným obchodním tahem Švédska nepočítaly.

V červenci projevoval prezident Georg Bush velkou vstřícnost premiéru Vladimíru Špidlovi. Toto gesto bylo všeobecně vnímáno i jako signál, že na oplátku očekává ochotu Česka například při nákupu amerických strojů po vzoru Polska.

Američané lobbing nevzdávají

Lobbing zjevně bude pokračovat koncem týdne, kdy zástupci desítky výrobců z leteckého průmyslu USA navštíví některá česká ministerstva, Aero Vodochody a ČSA. Budou zde jednat pod vedením náměstka amerického ministra obchodu Josepha Bogosiana.

Dobře informované zdroje tvrdí, že USA si dosud byly jisty svým vítězstvím ve výběru stíhaček také proto, že již od roku 1995 financují programy pomoci, na které ročně vynakládají 25 miliónů dolarů. Ještě v červenci, kdy se česká vláda rozhodla obrátit na devět států se svou žádostí o pořízení nadzvukových letadel, se v armádě říkalo, že USA tyto programy, které již mají skončit, prodlouží, aby si tak zajistily exkluzivní postavení mezi dodavateli pro české letectvo.

Navenek sice všichni zainteresovaní tvrdili, že žádná z možných nabídek není favorizována, kuloárově však většina připouštěla, že na dočasném vyzbrojení letectva do roku 2010, než bude vypsáno řádné výběrové řízení na nové stíhačky, se s největší pravděpodobností budou podílet právě Američané se svými stroji F-16.

Nabídka BAE Systems na gripeny ale dostala Špidlovu vládu do delikátní situace. Ekonomicky je v tuto chvíli nejvýhodnější, neboť Švédové nabízejí své stíhačky za stejnou cenu, kterou by Česko stály olétané americké stroje F-16 či F-18. Armáda totiž vinou kritické ekonomické situace může ročně dát na stíhačky, včetně jejich provozu, zpočátku jen 1,5 miliardy korun. Politicky ale vláda musí čelit opakovanému tlaku USA na pořízení právě jejich stíhaček.

Generálové prý zaskočeni

Překvapení ze švédské nabídky podle informací Práva zavládlo i na generálním štábu. I když samotní letci připouštějí, že F-16 typu A a B mají pověst olétaného šrotu, vedení generálního štábu ústy svého šéfa Pavla Štefky ponechává pro definitivní rozhodnutí otevřená zadní vrátky. Tvrdí totiž, že není rozhodující, zda jde o nové či olétané stíhačky, ale o to, v jakém technickém stavu jsou. Ještě v létě při žádosti vlády o letadla náměstek ministra obrany Jiří Váňa ale prohlásil, že rozhodující bude cena.

Podle odborníků hovoří vedle ceny i srovnání technických parametrů nabízených stíhaček pro gripeny. Zatímco jedna letová hodina F-16 přijde na 350 tisíc korun, u gripenů je to 230 tisíc. Každý pilot by přitom měl ročně nalétat 180 hodin.

Někteří odborníci připouštějí, že vláda při svém konečném rozhodování bude možná nucena vzít v úvahu i situaci v ČSA a v Aeru Vodochody a že se bude snažit vyrovnat vliv USA a Evropy v české ekonomice. Na obnově leteckého parku ČSA by se totiž měl podílet buď americký Boeing, anebo konsorcium Airbus Industries. V případě Aera řeší vláda problém s jeho menšinových vlastníkem, kterým je právě Boeing a který nesplnil původní očekávání podílet se významně na rozvoji našeho leteckého průmyslu.