Hlavní obsah

Ministersky vyvážená čeština se stala terčem vtipů

Právo, Petr Kotek

Já nechci být hostka! Když tak vzácná návštěva, napsala v Názorovém fóru čtenářka Novinek Ludmila Mikeštíková z Hulína. Reagovala tak na pondělní článek Práva o češtině, která podle Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nadržuje mužům.

Článek

Příručka vydaná ministerstvem doporučuje odstranit nerovnováhu v naší mateřštině například používáním výrazu hostka jako ženské alternativy k mužskému tvaru host. [celá zpráva]

Pavel Sántay z Pardubic ironicky konstatuje: „Už chápu, proč je bomba ženského rodu a kryt mužského.“ Janu Dilovou, která čte Novinky v rakouském Wimpassingu, by pro změnu zajímala ženská alternativa ke slovu porodník. Úsilí autorek příručky zkrátka příliš neocenily čtenářky, neocenili je ani čtenáři, chcete-li celá čtenářská obec.

Milý rodiči, přeji ti...

Méně humoru, zato více emocí vložil do svého diskusního příspěvku Václav Ságl ze Samotišek. „A co třeba slova nám všem nejdražší – tatínek a maminka? Shrnou se do bezpohlavního a právně chladného rodič? Tak budeme na přání k narozeninám své mamince (nebo tatínkovi) psát: Milý rodiči, přeji ti hodně zdraví, štěstí a lásky,“ předpovídá Ságl.

Hned několik jazykových inovací ze svého oboru – medicíny – navrhuje stomatolog Jan Stavěl z Holešova. Lékaři a lékařky by podle něj mohli být léčící. „Jen si nejsem jist, jak s chirurgy a chiruržkami – asi nejlépe řezající,“ doporučuje Stavěl a loučí se: S pozdravem dr. Jan Stavěl, zubající.

Místo sesterny sourozencerna

Zůstaňme ještě chvíli u medicíny. Miroslav Surma, který píše z norského Trondheimu, vidí jasně optimální řešení diskutovaného jazykového oříšku, co se zdravotními sestrami a bratry. V nemocnicích by široce používané označení služebních místností pro střední zdravotnický personál sesterna nahradil nápisem sourozencerna.

S praktickým problémem se na ostatní diskutující obrací Jiří Svoboda z Poděbrad, majitel stěhovací firmy. Pokud by v jeho týmu měla pracovat žena, jak by ji měl správně označovat?

„Napadla mě stěhovačka, ale toto slovo se už používá jako slangové synonymum pro stěhování,“ vysvětluje. „Tudíž věty ‚Jdeme na stěhovačku‘ nebo ‚Ta stěhovačka byla fakt dobrá‘ by měly u zarputilých feministek patrně nepříjemný ohlas. Co s tím?“ ptá se Svoboda.

Odpovídá mu Tomáš Přibyl ze Šumperka: „Když už zaměstnáte ženské, tož jim vždycky na šichtu hňápněte umělý knír pod šňupák a budó všeci stěhováci, hotové,vyřízené... no nééé?“

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám