Právě z něj mohli politici přispívat na nejrůznější charitativní akce. Ačkoli premiér Vladimír Špidla i předseda Sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) se shodli, že miliónové prostředky ve fondu byly velmi prospěšné, Kalousek dispoziční fond nazval feudálním přežitkem, který nemá v rozpočtu co dělat.

Nejvíce měl šéf poslanců

Ještě do loňského roku měl nejvyšší dispoziční fond předseda Sněmovny, kterým byl do června nynější prezident Václav Klaus, a po něm Zaorálek. Na charitu měl šéf komory přes čtyři milióny korun. Předseda Senátu měl 2,3 milióny a premiér dva milióny. Na letošek ale dostali již všichni tři stejnou částku, a to 1,5 miliónu korun, což prosadil ještě dřívější ministr financí Jiří Rusnok (ČSSD).

Havel nechtěl, Klaus ano

Prezident dispoziční fond neměl žádný, neboť Václav Havel se ho zřekl s tím, že má dostatečně vysoký příjem, aby mohl dělat charitu ze svého. Jeho nástupce Klaus sice prostřednictvím několika poslanců ODS o fond projevil zájem, avšak výsledek jeho snah byl opačný: Kalousek prosadil jeho zrušení pro všechny.

O počátcích existence fondu téměř nikdo nic neví, mluví se o první republice. Po roce 1989 tuto zvyklost někteří ústavní činitelé převzali, aniž se výslovně opírala o zákon. Po léta tak čerpaly politické špičky peníze na humanitární účely nikoli ze svého, ale ze státní kasy mimo jakákoliv pravidla. A to přesto, že finanční dary dávali svým jménem. Zákon, který fond legalizoval, vznikl až loni.