Policejní rada Ladislav Čadský kauzu odložil sice s tím, že se sice trestný čin obecného ohrožení stal, nepodařilo se mu však zjistit skutečnosti, které by umožnily někoho obvinit.

"Vše jsem předal tiskovému odboru," odpověděl Právu Čadský. Rovněž dozorující státní zástupce Drahomír Dráb věc nechtěl komentovat, protože "spis ještě nemá na stole."

"Přestože v rámci policejního šetření byly podrobně zdokumentovány všechny skutečnosti důležité pro trestní řízení, nepodařilo se do dnešního dne ustanovit osoby pachatele či pachatelů, rozhodl se policejní rada celou věc ukončit usnesením o odložení dle příslušného paragrafu trestního řádu, kdy se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání vůči konkrétním osobám," objasnila závěry vyšetřování Daniela Razímová z tiskového odboru pražské policie.

Důkazy vzala voda

"Povodňové plány ani jednotlivé štáby, včetně krizového, nebyly připraveny řešit ochranu metra za předpokladu, že do Prahy pronikne více jak stoletá voda, kdy na tuto situaci neexistovala dokumentace, a proto se muselo improvizovat. Potřebné dokumenty, dokladující, které osoby zavinily výskyt stavebních závad při výstavbě metra trasy B, se nepodařilo dohledat. Některé byly vzhledem k časovému odstupu skartovány či poničeny záplavami," doplnila Razímová.

Dvě třetiny škod

Policie věc šetřila mj. na základě zprávy magistrátní komise, která příčiny zaplavení zevrubně popsala. Nechtěla však pitvat případnou odpovědnost. Pražský zastupitel a člen vyšetřovací komise Marián Hošek (KDU-ČSL) Právu řekl, že závěry vyšetřování potvrzují právě zprávu komise.

"Konstatování, že se trestný čin stal, znamená, že existuje zavinění. Zavinění ale nespočívá v tom, že do metra natekla horem voda, ale v tom, že se nezastavila pod eskalátory, jak měla. Šíření vody v tunelech metra pak způsobilo až dvě třetiny celkových škod," řekl Právu Hošek s tím, že voda se do tunelů dostala kvůli netěsným kabelovým průchodkám a kvůli stavebním chybám.

"Ani v případě ucpávek, které selhaly v důsledku nekvalitně provedených prací se nepodařilo identifikovat přesně společnosti ani konkrétní osoby, které práce na těchto ucpávkách prováděly. Totéž se nepodařilo ustanovit i v případě propustnosti tlakově plynotěsných předělů," vysvětlila zádrhele policejního šetření Razímová.

"Podle mě odložení mluví samo za sebe. Znamená jen potvrzení toho, co jsme od povodně říkali, a to, že se trestný čin při povodni v metru nestal," reagoval pro Právo generální ředitel dopravního podniku Milan Houfek.

Tři klíčové zprávy

Povodňový primátor a v srpnu 2002 šéf městského krizového štábu Igor Němec (ODS) si podle svých slov vlastně ani neoddychl. "Byl jsem klidný. Měl jsem několik zpráv, analýz o tom, že krizový štáb nenese odpovědnost. Štáb totiž dostal o metru tři zprávy. První zněla: metro je v pořádku. Druhá: metro je v pořádku. A třetí: metro je zatopené," odpověděl Právu Němec, který jinak souhlasí se závěry vyšetřování i šetření příčin zaplavení podzemní dráhy.

"Problémem je, že většina takových kauz končí ve ztracenu. Viníky se málokdy podaří dohledat. Podle mě je pro lidi důležité, že se podařilo metro poměrně rychle a kvalitně opravit," reagoval pro Právo zastupitel a člen komise šetřící příčiny zaplavení podzemky Michael Hvížďala (US-DEU).

Odstoupili dva lidé

Ačkoli se trestní stíhání vyhnulo všem zainteresovaným, určitá pracovní odpovědnost přeci jen existuje. Ze svých funkcí totiž sami odstoupili dva lidé z dopravního podniku: šéf služby ochranného systému metra Jiří Svoboda a šéf odštěpného závodu Metro Ladislav Houdek. Představenstvo pak podrželo ve funkci generálního ředitele Houfka.

Obnova metra po povodni ještě zcela neskončila. Praha na ni získala prostředky od státu, většinu financí si však musela vypůjčit od Evropské investiční banky. Způsob obnovy, kdy zakázky získaly jednotlivé firmy jen na základě výzvy, však neušel kritice, i když odpovídal vyhlášenému stavu nouze.