Podle ministra práce Petra Šimerky experti zvažují právě hranici 67 let. „Je to jedna z možností, které jsou na stole,“ řekl ve středu při jednání sněmovního výboru Šimerka. Právě on a ministr financí Eduard Janota v těchto dnech oživují expertní skupinu k důchodové reformě.

Ta má vládě vzešlé z voleb připravit odborné podklady pro případné pokračování důchodové reformy. „Teď dostanou odborné zadání. Cílem je vytvořit objektivní podklady ryze ekonomického charakteru, bez jakéhokoli politického zadání, kam by se to mělo ubírat,“ řekl Šimerka.

Rozhodnout se musí nejpozději za 10 let

„Politikum se z toho samozřejmě později stane,“ dodal. Až politici po volbách budou totiž rozhodovat o tom, jak pokračovat v důchodové reformě. „Ať už bude jakákoli vláda, bude muset v důchodové reformě pokračovat,“ potvrdil místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach.

K dalšímu prodlužování důchodového věku nad 65 let se ale Škromach zatím nechce vyjadřovat. „Na tyto úvahy, zda to je či není potřeba, dneska máme pět až deset let. Zatím není důvod o tom rozhodovat. Důchodový věk ale snižovat nebudeme,“ řekl.

„Zatím se vždycky našla vůle k parametrickým reformám. Bude záležet na tom, jak hluboko do toho bude chtít budoucí vláda jít. Jakékoli další kroky v důchodové reformě totiž nejsou příliš populární,“ dodal.

Vstřícně se k dalšímu zvyšování důchodového věku nad 65 let staví ODS. „Po roce 2030 se bude chodit v 65 letech. Nejpozději kolem roku 2020, ale bych byl skoro pro to, aby se to udělalo dříve, se bude muset rozhodnout o dalším prodlužování věku po roce 2030,“ uvedl místopředseda ODS Petr Nečas.

Důvodem je podle něj hlavně zvyšování průměrné délky života. „Dovedu si dokonce představit určitou automatickou úpravu, která bude vázána na vývoj střední délky života,“ dodal.

Kromě zvyšování důchodového věku jsou podle Šimerky ve hře i další způsoby, jak zajistit dostatek peněz na důchody dnešní mladší generace. Ať už je to větší zohlednění počtu vychovaných dětí, motivace osob samostatně výdělečně činných, aby si víc platili na státní důchod, zavedení úhrad ze strany státu za náhradní doby pojištění nebo větší zapojení cizinců do důchodového pojištění.

Experti mají podle Janoty zohlednit také dopady krize na financování důchodů.