Skupina ministrů navržená soc. dem. není podle Peciny organizovaná. Velmi zřídka zjišťují, v jakém počtu bude kdo  a už vůbec nekoordinují hlasování

A jak probíhá takové jednání úřednické vlády pod taktovkou politiků? To si před každým klíčovým hlasováním běháte pro svolení na Jánský vršek a do Lidového domu?

Tak si to představuje pan Topolánek s panem Langrem. Ten má představu, že před každým hlasováním by se ministři měli chodit ptát na Jánský vršek, do Lidového domu i do ústředí zelených, protože ty tři strany se podílely na sestavení vlády a vyslovily nám důvěru. To je ale asi tak stejná představa, jako že by se pan prezident měl chodit ptát do obou komor parlamentu, jestli má nebo nemá podepsat nějaký zákon. Vláda prostě dostala důvěru a spravuje zemi, a pokud ji spravuje špatně, pak jí Sněmovna může vyslovit nedůvěru. Ale nemůže to být o tom, že se budeme chodit ptát, jak máme rozhodovat. Nejsme žádné loutky.

Jak často jste v kontaktu s Jiřím Paroubkem anebo s lidmi kolem něj?

 Kdo jsou lidi kolem něj?

Třeba Tvrdíkové, Dimunové nebo další poradci…

Kdysi jsem řekl, že s panem Topolánkem se bavím častěji než s panem Paroubkem. To už neplatí od chvíle, co měl Topolánek potřebu zveřejňovat obsah našeho telefonátu, ve kterém mě žádal o pomoc. Ale pokud jde o lidi, o kterých hovoříte, pak Dimuna jsem potkal dvakrát třikrát v životě, prakticky ho neznám. Tvrdíka jsem potkal někdy před Vánoci, když jsme se s některými ministry nominovanými soc. dem. jako companěros přišli podívat na pražský kongres evropských socialistů. Ale že bychom se vídali třikrát týdně, to fakt ne.

To se s vámi Paroubek neschází?

Pan Paroubek nás za toho půl roku jednou svolal na oběd, jednou na snídani. Myslím ministry nominované soc. dem. Jednou nás svolal ve Sněmovně, když se projednávalo něco, o čem s námi chtěl mluvit.

Mluvil jste s ním někdy o svém případném dalším politickém angažmá? Chtěl byste přece i po volbách zůstat na vnitru?

Paroubek je člověk, který nic neslibuje. To je mi na něm milé, protože spousta lidí vám něco slíbí a nic nedodrží. Takže se opravdu nestalo, že by si mě zavolal a řekl: Pecino, jestli vyhrajeme volby, budete ministrem vnitra. To se u něj nestává, a proto se na to ani neptám.

Nicméně v knize Pecina bez příkras píšete, jak je Paroubek skvělý člověk. To jako byste si o tu funkci říkal. Nebo ne?

Snažil jsem se být upřímný. Stejně tak jsem v ní napsal, že s Topolánkem – dokud jsme spolu mluvili – byl lidsky lepší pokec. Topolánka jako parťáka k pivu si umím představit líp než Paroubka. Paroubek je lidsky složitý. Když ho ale srovnám s Topolánkem, má nepochybně autoritu.

Jak se stane z člena ODS sociální demokrat?

Do ODS jsem vstoupil někdy v roce 1993 jako člověk, který se chce prosazovat přes struktury, které k tomu slouží. Byl jsem tam do roku 1997 řadovým členem. V žádné straně jsem nebyl funkcionářem. Do ČSSD jsem vstoupil v roce 2000 ze stejných důvodů, chtěl jsem někam patřit a seznamovat se s lidmi.

Neboli když vládla ODS, tak jste šel tam, a když v roce 2000 byla u moci soc. dem., tak jste vstoupil do ČSSD?

Vidíte, jak jsem konzistentní (smích).

Zaznamenaly jsme, že si s Topolánkem tykáte. Mluvím o tom proto, že pak to vaše vzájemné napadání může vypadat jako hra pro veřejnost, za jejímiž kulisami jsou kámoši, kteří se vždycky nějak domluví.

Od začátku tvrdím, že ze strany Mirka Topolánka je to zcela jistě divadlo. Musím říci, že jsem s ním neměl lidsky problém do doby, než zveřejnil ten náš telefonát. Jinak to, jak se vůči mně vymezuje, považuji za šaškárnu. Nejdřív mě ve Sněmovně ztrhá jako kreaturu, co se dostala na dobyté území, a pak se mi přijde omluvit. Myslím, že to je nějaká předvolební strategie identifikovat mě s tím socialistickým démonem. Není to ale nic, co by mě nějak pobuřovalo. Jiná situace ovšem je s Langrem.

Kdo tedy volal první? Vy Topolánkovi, abyste mu rozmluvil trestní oznámení na pachatele útoku na něj, anebo on kvůli policejní ochraně mítinků ODS?

Volal on mně. Měl problém a já jsem mu ho pomáhal řešit. Považoval jsem to za slušnost, ale zveřejnění toho je podle mě naprostý nevkus.

Cítíte podporu premiéra Fischera při tak zdrcující kritice ODS na vaši adresu?

Myslím, že premiér to bere tak jako já. Že to je jakési předvolební vymezování, někdy až směšné. Když Topolánek řekne v rozhovoru, že jsem byl na ministerstvo dosazen proto, abych zastavil vyšetřování malého a velkého Švýcarska (konto podnikatele Janouška a kauza Appian – pozn. red.), tak to je taková blbost, že nevím, co na ni říct. Kauza Appian se šetří deset let, tedy za vlády soc. dem. i ODS – co bych s ní asi měl dělat? Jak bych do toho měl zasahovat? To je absurdní.

Ve vašem protikorupčním balíčku se mluví o majetkových přiznáních, která by měli podávat úředníci. Všichni?

Majetková přiznání všech přímo ne, ale pan premiér přišel s nápadem – a mně se ten nápad velmi líbí – aby do velkých výběrových komisí byli jmenováni jen lidé tzv. s déčkem, tedy s prověřením Národním bezpečnostním úřadem na stupeň důvěrné. A v rámci těchto prověrek se lidé „svléknou do naha“, tedy odhalí i svůj majetek. My to v této chvíli neumíme udělat jinak. Majetková přiznání by byla fajn, ale to by bylo komplikované a do voleb to neprojde.

Věříte, že prověrky zaručí kvalitu těch lidí? Už zklamali i lidé s prověřením na přísně tajné.

Je to ale aspoň něco. Už by nebylo možné, aby do komise resort nominoval člověka, o kterém nikdo moc neví. Je to první krok, i když vím, že to není samospasitelné.

V balíčku se objevil i protikorupční agent, nad kterým panují pochybnosti. Obhájíte ho, nebo kvůli němu spadne celý nápad pod stůl?

Já si nemyslím, že spadne pod stůl. V balíčku budou čtyři opatření, která nejsou na sebe navázaná. Když projdou všechna, je to super. Když projde jedno, je to lepší, než kdyby neprošlo nic. Ve Sněmovně to půjde do výborů, a jestli bude pochybnost, že agent má jít pryč, tak půjde. Faktem je, že se proti němu vymezují někteří lidé jen proto, že je to jediné opatření, o kterém mají co říci. Proti korunnímu svědkovi ani těm dalším opatřením nic nemají, a tak se soustředili na chudáka protikorupčního agenta, který je přitom jedním z nejúčinnějších opatření proti korupci v celém světě. Věřím, že bude mít silný preventivní charakter. Dejme ho tam, kauzy se rozjedou, a když nám to pak shodí soudy, tak to změníme. Ale bude se dělat aspoň něco. A jestli budeme jen vymýšlet, proč to nejde, tak s tím nehneme.

Celý rozhovor si můžete přečíst v sobotním vydání deníku Právo.