Oba zákony vyvolávají vzrušené debaty poslanců, takže není vůbec jasné, zda a v jaké podobě je Sněmovna přijme. Větší šance na přijetí má předloha, která chce zvýšit počet významných dnů. Zatím jsou pouze dva, a to 12. březen jako Den vstupu země do NATO a 5. květen připomínající začátek květnového protifašistického povstání českého lidu v roce 1945.

Přibýt by měly čtyři nové významné dny. Mají to být 27. leden jako Den památky obětí holokaustu, 8. březen jako Mezinárodní den žen, 27. červen jako Den památky obětí komunismu a 11. listopad jako Den válečných veteránů.

Větší otazníky visí nad přijetím zákona, který má ocenit Benešovy zásluhy o stát. Toto ocenění dosud náleží jen Tomáši Garriguovi Masarykovi. Beneš také významně přispěl k vzniku Československa, jeho jméno je ale nyní spojováno spíše s poválečnými dekrety, které se týkaly odsunu sudetských Němců.

Poslanci mají také schvalovat zákon, který by měl umožnit, aby ve vězení mezi odsouzenými legálně působili informátoři. Před schvalováním je také předloha, která by měla omezit platby v hotovosti. Nelze také vyloučit, že poslanci rozhodnou o předloze, která by se měla postarat o finanční zabezpečení bývalých prezidentů.