Janota zvažoval odstoupení z úřadu poté, co se mu nepodařilo prosadit svůj návrh rozpočtu, který počítal s deficitem 5,3 procenta hrubého domácího produktu a schodkem 163 miliard. Ten se podle něj vlivem přesunů prosazených levicovými stranami zvýší o 12 miliard a deficit HDP stoupne na 5,7 procenta.

Situace podle ministra není navýšení deficitu samo o sobě tragické. "To bych nedělal kašpara," uvedl s tím, že tady ale na druhou stranu není politická vůle snižovat výdaje. Odchod z vlády proto nadále nevylučuje, "protože takhle pokračovat nemůžeme".

S tím souhlasil i ekonom Jan Švejnar. „To navýšení z 5,3 na 5,7 procenta není tak tragické, ale tragický je ten trend. Schodek rozpočtu nám tady stále roste byť narůstala až dosud i naše ekonomika. A teď v krizi vysíláme tragický signál jak pro domácí tak pro zahraniční investory,“ vysvětlil Švejnar.

Zeman by zavedl čtyři daňová pásma

Janota doplnil, že na alibistická gesta má sice právo, ale zároveň chce zabránit další ekonomické nerovnováze. "Souhlasím s tím, že pokud bych se chtěl alibisticky prezentovat, tak bych to udělal. Protože ale, jak už tady pan Švejnar naznačil, že ze dva roky bychom mohli být v dluhu dvou biliónů, tak je třeba s tím pracovat,“ řekl Janota. 

Podpořil jej i jeho předchůdce a bývalý šéf Miroslav Kalousek s tím, že on by na jeho místě v roli politika odstoupil, ale coby úředník by zůstal. Bývalý premiér Miloš Zeman řekl, že si dokáže představit mnohem horšího ministra financí než Janotu. Uvedl, že on sám by se znovu zavedl progresivní daň, vrátil by se k principu solidarity a zavedl čtyři daňová pásma, zvýšil daně a podněcoval investice.