Ukrajinců a Rusů je v hlavním městě celkem přes 67 000; imigrantů z Moldavska, Běloruska, Kazachstánu a Uzbekistánu dohromady asi 8 500. Ruská a ukrajinská komunita se liší zejména sociálně. "Když to hodně zjednoduším, tak ruská komunita je spíš podnikatelsky zaměřená a bohatší, ukrajinskou pak ve většině případů tvoří lidé zaměstnaní, oproti ruské komunitě sociálně slabší," řekla ČTK mluvčí ministerstva Jana Malíková.

Zatímco v celé ČR představují registrovaní cizinci čtyři procenta populace, v Praze je to asi 12 procent. K 30. červnu 2009 mělo v hlavním městě hlášený dlouhodobý nebo trvalý pobyt 148 129 cizinců. "Tento počet v posledních letech výrazně narostl. V průběhu minulých pěti let se počet cizinců v Praze téměř zdvojnásobil," uvedla Michaela Pozníčková z odboru azylové a migrační politiky ministerstva. Poslední dobou prý do Prahy míří také ti, kteří kvůli krizi přišli v regionech o práci. Za ní do metropole dojíždí podle odhadů pravidelně dalších 20 000 cizinců hlášených v okresech Praha-východ, Praha-západ a Kladno.

Nejvíce cizinců žije v Praze 4

Stejně jako v celé ČR je v hlavním městě mezi cizinci nejvíc Ukrajinců. K 30. červnu jich bylo 50.285. Následovali Slováci, kterých bylo 19 897, a Rusové. Těch bylo 16 747. Desetitisícovou hranici překročili ještě Vietnamci s 10 330 povolenými pobyty. Za nimi se umístily komunity Číňanů, Moldavanů a Američanů, které měly přes 3000 členů.

Čtěte také: Počet cizinců v ČR od listopadu 89 vzrostl třináctkrát

Nejvíc cizinců, 28 967, má hlášený pobyt ve správním obvodu Prahy 4, která je zároveň největší pražskou městskou částí. Následuje obvod Praha 5 s 24 110 lidmi a Praha 9 s 23 637. Nejkoncentrovanější skupinu cizinců představují Vietnamci; více než polovina z nich má povolený pobyt právě ve správním obvodě Prahy 4.

Ukrajinci nejčastěji bydlí v deváté, páté a čtvrté městské části; v Praze 9 bydlí víc než čtvrtina z nich. Stále mezi nimi převažují ti, kteří žijí na ubytovnách. Ty leží zejména v okrajových částech Prahy 5, Prahy 6 a ve Stodůlkách. Pojmou i několik stovek nocležníků. Patří většinou velkým stavebním firmám. Přibývá ale také těch, kteří dávají přednost ubytování v soukromých bytech, zejména na velkých sídlištích - na Chodově, Hájích, v Petrovicích, Řepích, Zličíně, ve Stodůlkách nebo Černém Mostě.

Ukrajinci trvalý pobyt narozdíl od Rusů nemají

"Pro občany Ukrajiny pobývající v ČR je obecně typický relativně nízký podíl osob, které zde žijí na základě trvalého pobytu, přičemž v Praze je tento podíl ještě nižší a činí pouze 27 procent," uvedla Pozníčková. Většina Ukrajinců tu má povolen pobyt dlouhodobý a přijíždí kvůli práci. Nacházejí uplatnění zejména ve stavebnictví nebo průmyslových odvětvích vyžadujících fyzickou práci, většinou pomocnou s nízkou kvalifikací. Ženy pracují často jako uklízečky či pokojské. "Poměrně velkým problémem je nelegální zaměstnávání a různé formy kvazilegálního zaměstnávání," doplnila Pozníčková. Často se prý stává, že Ukrajinci přijedou do Česka s turistickým vízem, překročí délku povoleného pobytu a najdou si nelegálně práci.

Situace Rusů je odlišná. Jde o třetí nejpočetnější skupinu cizinců v Praze, k 30. červnu představovali 11 procent z nich. Zároveň 60 procent Rusů s povoleným pobytem v Česku žije právě v Praze; 63 procent z nich má povolení k dlouhodobému pobytu. Přes 6000 Rusů ho dostalo díky účasti v právnické osobě. Nejvíc, asi 4000, mělo k 30. červnu registrovaný pobyt v Praze 5, 2000 až 2500 pak v Praze 4,6,9 a 10.

Ukrajincům členství v družstvech a obchodních společnostech umožňuje především snadnější získání povolení k práci. U Rusů existuje podle ministerstva podezření, že díky členství v nich získávají snazší vstup na území ČR. "V řadě případů se jedná pouze o formálně zakládané společnosti, jež zajistí jejím členům zákonnou možnost ke koupi nemovitostí," uvedla Pozníčková. Užívají je prý potom pro vlastní potřebu, nebo je krátkodobě pronajímají.

V roce 1997 byl v Praze jen jeden ruský obchod a jedno kadeřnictví, dnes to je 24 obchodů prodávajících ruské zboží, kolem 15 salonů krásy, pět filiálek ruských a ukrajinských vysokých škol a minimálně šest mateřských školek, uvádějí internetové stránky ruskojazyčných novin Pražskij ekspress.

Podle Pozníčkové ale Rusové nemají obvykle na rozdíl od Ukrajinců nebo Vietnamců o živnost zájem. V metropoli se v posledních třech letech počet takových lidí pohybuje mezi 580 až 600. To kontrastuje s celkem 7678 ukrajinskými živnostníky. Ti představují 40 procent všech zahraničních podnikatelů v Praze, což je nejvyšší podíl. V rámci celé ČR to je výjimka. V ostatních regionech totiž mezi zahraničními živnostníky převažují Vietnamci. Rusové také představují nejpočetnější skupinu cizinců mimo země EU, kteří v Česku pobývají kvůli studiu. V Praze jich má kvůli tomu hlášený pobyt 900.

V letech 2001 až 2007 získalo české občanství 2377 Ukrajinců a 588 Rusů.

Cizinci s povoleným pobytem v Praze k 30. 6. 2009
Státní příslušnostabsolutní početpodíl (v %)
Ukrajina50 28533,9
Slovensko19 89713,4
Rusko16 74711,3
Vietnam10 3307,0
Čína38382,6
Moldavsko33942,3
Spojené státy31862,2
Velká Británie28902,0
Německo28441,9
Polsko22451,5
Bulharsko21441,4
Kazachstán20341,4
Francie16281,1
Bělorusko15591,1
Uzbekistán14671,0
Ostatní23 64116,0
CELKEM: 148 129, z toho občané EU: 37 541 (25,3%) a občané třetích zemí 110 588 (74,7%)