Hlavní obsah

Primářka: Vyhláška ministerstva zdravotnictví prodlouží čekání na vyšetření

Právo, Marek Přibil

Primářka dermatovenerologického oddělení ústecké Masarykovy nemocnice Olga Filipovská v rozhovoru pro Právo kriticky zhodnotila novou vyhlášku ministerstva zdravotnictví, která se týká vzdělávání lékařů.

Foto: Archiv, Právo

Primářka dermatovenerologického oddělení ústecké Masarykovy nemocnice Olga Filipovská

Článek

Ministerstvo zdravotnictví vydalo vyhlášku, jež výrazně ovlivní vzdělávání mladých lékařů. Velmi ostře ji kritizuje i předseda České dermatovenerologické společnosti Petr Arenberger a další. Jak se změní předatestační příprava v kožním lékařství?

Ministerstvo stanovilo 10 základních kmenů (dvouletá povinná stáž pro čerstvé absolventy). Například chirurgický, interní, patologický a další. Dle vyhlášky dermatovenerologie nemá nyní základní kmen. Lékař, který se rozhodne jí věnovat, tak bude povinen absolvovat dvouletý interní či chirurgický kmen. Pak mají následovat 3 roky pobytu na dermatovenerologickém pracovišti, ukončené atestací.

Takže vyhláška zkrátí dobu přípravy absolventů.

Ano, do vydání vyhlášky měl mít lékař pro získání specializované způsobilosti minimálně pět let praxe v dermatovenerologii. Ještě před pár lety měl pro získání nejvyšší odbornosti složit atestaci prvního a druhého stupně a mít minimálně 6 let praxe. Nyní stačí pouhé tři roky? Nevím o tom, že by v roce 2009 došlo k tak velkému zjednodušení dermatovenerologie, že by bylo možné zkrátit dobu praxe takřka o polovinu.

Týká se vyhláška jen kožního lékařství?

I očního, ORL, neurologie a dalších oborů, které nezískaly svůj základní kmen. Není jasné, podle jakého logického klíče byly kmenové obory vytvořeny. Proč ministerstvo nevzalo v úvahu stanovisko naší a dalších odborných  společností. Proč třeba má základní kmen psychiatrie, a ne neurologie.

Myslím, že vyhláška měla logicky stavět na základech původního velice dobře rozpracovaného systému vzdělávání a každý obor, kde k dosažení nejvyšší kvalifikace původně bylo nutné složení atestace prvního a druhého stupně, by měl mít svůj základní kmen.

Jak se nový systém vzdělávání dotkne kožního oddělení, které řídíte?

Dle nařízení ministerstva má lékař-absolvent po přijetí na oddělení neprodleně nastoupit na základní kmen. Pro oddělení, která tento kmen nemají, to znamená, že lékaře neuvidíme po dobu dvou let, které stráví na interně, nebo chirurgii. Tato vyhláška přichází v době, kdy se většina oddělení potýká s nedostatkem lékařů.

Vaše také?

Není výjimkou. Máme dvě kolegyně na rodičovské dovolené. Je velice obtížné sehnat za ně náhradu. Ze dvou absolventek, které letos nastoupily, jedna po dvou měsících rozvázala pracovní poměr a odjela pracovat do Velké Británie. Ačkoliv mě to velice mrzí, nedivím se, že mladé lékaře lákají nesrovnatelně lepší platové podmínky v zahraničí. Další naše absolventka podle současné vyhlášky má neprodleně nastoupit na dva roky na jiné oddělení.

Budete teď zvažovat, zda přijmout na oddělení čerstvého absolventa, když vám vlastně „uteče“ na dva roky na internu, či chirurgii?

Rozhodně nebudu. V době platnosti vyhlášky to nemá význam. Nehledě na to, ani nebudu moci. Lékař, který bude pracovat dva roky na interně, či chirurgii, bude stále zaměstnancem kožního oddělení, a já teoreticky nebudu mít volné místo. Paradoxní situace, že?

Máme nedostatek lékařů, a absolvent, jenž se rozhodne věnovat dermatologii, práci nezíská. Je-li napevno rozhodnut, že chce dělat určitý obor, má další důvod k odchodu do zahraničí.

Proč by vlastně měla být dermatovenerologie jedním ze základních oborů s vlastním kmenem? Mezi jinými lékaři se o ní hovoří jako o „pupínkologii“.

Ještě před pár lety se u nás skládala atestace prvního a druhého stupně. Nevím o tom, že by se ze dne na den studium oboru natolik zjednodušilo. Kožní choroby lze nastudovat z učebnic, ale nikdy z vás nebude odborník, nemáte-li dostatečné  zkušenosti. Jedná se totiž o zhruba dvě desítky kožních projevů, které se ale vyskytují v nekonečném množství kombinací; někdy se diagnóza může stanovit na základě toho, že kožní projevy jsou přítomny v jedné lokalizaci a v jiné ne. Musíte ale už nějakých pár let kožní nálezy analyzovat. Dermatovenerologie je navíc moderní vyvíjející se obor, opírající se o rozsáhlé možnosti laboratorní diagnostiky mikrobiologie, histologie, imunologie.

Nebude-li vyhláška novelizována, jak požaduje nejen prof. Arenberger, ale i neurologové či oční lékaři, jaký je podle vás výhled do budoucna?

Čekají na nás dva těžké roky. Některá menší oddělení v okresních nemocnicích možná budou uzavřena. Prodlouží se čekací doba na vyšetření.

Dotkne se omezení počtu lékařů dostupnosti péče pro pacienty?

Jsme akreditované pracoviště, máme lůžkovou část. Kromě specializované péče v celém rozsahu oboru zajišťujeme péči i o nejtěžší kožní pacienty, například s maligním melanomem. Máme centrum biologické terapie psoriázy. Naše pracoviště poskytuje konziliární činnost pro dermatology z celého Ústeckého kraje, to znamená, že na žádost spádových dermatologů vyšetřujeme a léčíme pacienty, s kterými si jednoduše nevědí rady.

Jak se nás dotkne vyhláška? Kvality péče u nás rozhodně ne, ale jeden ze zkušených dermatologů místo práce v specializované ambulanci bude převeden na oddělení a bude vykonávat práci, kterou obvykle zastává absolvent. Zbývající lékaři budou ještě více přetížení. O případu,  že by někdo onemocněl, se ani neodvažuji uvažovat, jelikož sama mám plný objednací kalendář na tři měsíce dopředu. Co vím, v podobné situaci budou i primáři jiných dermatovenerologických oddělení. Podobná situace bude i v některých dalších oborech, které podle nové vyhlášky nezískaly vlastní kmen.

Jaké je nyní finanční ohodnocení absolventa a jaké by mělo být?

Zjistím-li z rozhovoru s pacientem, že telefonistce v call-centru nabízejí vyšší plat než lékaři-absolventovi, je mi z toho smutno. Nástupní plat začínajícího lékaře je kolem 16 tisíc hrubého. Pro porovnání, v Německu je startovní čára kolem 3500 euro. (87 tisíc korun).

Sledujete jakožto primářka odbornost absolventů.

Studium medicíny je samo o sobě tak náročné, že studenti, kteří to s ní nemyslí vážně, jsou většinou odfiltrováni již v prvních ročnících. Uniká mi ale důvod, proč ministerstvo zdravotnictví rozhodlo doplňovat během postgraduálního vzdělávání studium některých oborů, které lékaři úspěšně ukončili zkouškou již během studia na fakultě.

Například, proč lékař, který se rozhodl pracovat v oboru oční lékařství nebo ORL má v rámci základního (dvouletého) chirurgického kmene pobývat dva měsíce na gynekologicko-porodnickém oddělení. Je to pro případ, že by náhodou během oční operace došlo k porodu?  Nebo „zaskočí“ za kolegu gynekologa, pokud jich bude v nemocnici nedostatek? Je to jen zbytečná ztráta času, dva měsíce školení na vykonávání samostatné činnosti v jiném oboru rozhodně nestačí.

Reklama

Související články

Jsme nevolníci, bouří se mladí lékaři

Absolventi medicíny se bouří. Po nástupu do prvního zaměstnání jsou často nuceni se nemocnicím upsat na dobu pěti let po složení potřebné atestace. Odejdou-li...

Výběr článků

Načítám