Zmíněnou částku musí pouze vyfakturovat Sněmovně či Senátu, žádnou kontrolu kvality však parlament ze zákona provádět nemůže. Vzniká zde tak šedá zóna výdajů, které hradí daňoví poplatníci.

Expertné lze využít různě, nejen na odborná stanoviska – například na překlady, provoz internetových stránek, ale i korespondenci. Teoreticky lze také čtrnáct tisíc vyúčtovat i za jednu přepsanou stránku či odeslaný dopis. O tom, kdo, za co a kolik peněz dostane, však rozhoduje poslanec či senátor, nikdo jiný.

Také on je garantem kvality, kancelář Sněmovny nemá předepsáno se takovými věcmi zabývat a mnohdy je ani posoudit nelze. „Kontroluje se, jestli jsou peníze vynaloženy tak, jak to ukládá zákon, tedy jestli expertíza odpovídá tomu, co se za částku může podle zákona vyplatit,“ řekl Právu Roman Žamboch z kanceláře Sněmovny.

Podle něj do expertného lze zahrnout i ústní radu. „V takovém případě neexistuje možnost, jak by se to kontrolovalo,“ dodal Žamboch. „Pokud není poslanec spokojen s kvalitou, tak ať to neplatí,“ dodal.

Co lze zaplatit
- psaní na stroji a počítači
- koncipování korespondence a její evidenci
- monitoring a nákup tisku
- výpisy z odborného tisku a publikací
- odborné služby – rozbory a právní či ekonomické posudky
- překlady
- účast na odborných konferencích, kurzech a školeních
- provoz internetových stránek poslance

Čtrnáctitisícový příspěvek lze převést do dalšího měsíce, nikdy však do následujícího roku. Statistiky ukazují, že více se z těchto peněz čerpá až na podzim a v zimě.

Kromě tohoto příspěvku však mají poslanci ještě k dispozici Parlamentní institut (PI), za jehož služby zákonodárci přímo neplatí. Na rozdíl od klubů či poslaneckých expertíz však PI produkuje politicky neutrální studie a má omezenou kapacitu. Přestože institut poskytuje poslancům expertízy zdarma, nemůže dodat vše, co by si představovali.

„Poslanec potřebuje různé informace. Některé potřebuje objektivní a jiné potřebuje, aby byly zaměřené v rámci jeho politického názoru. Pokud by chtěl projev s politickými stanovisky, tak si ho může zaplatit jinak – například penězi na asistenta či na studie,“ řekla Právu Jindřiška Syllová, ředitelka PI.

Analýza někdy zamotá hlavu

Institut se zaměřuje na fakta, a ta nemusejí vždy vyhovovat dané politické argumentaci. „Poslanci si často myslí, že to podpoří nějakou jejich myšlenku, a mně se dost často stává, že to jejich myšlenku úplně vyvrátí,“ podotkla Syllová.

„Také jsem si myslela, že tentokrát podpoříme myšlenku, že by se mělo zrušit uklízení chodníků občany a že to má dělat město. A výsledek byl, že v jiných zemích to dělají občané. Takže nám sice poděkovali, ale to je tak všechno, protože studii nemohou využít,“ uvedla jako příklad zákon, kterým se upravuje starost o chodníky.