Článek
Procento lidí, kteří považují dekrety prezidenta republiky za nedílnou součást českého právního řádu, se v posledních letech vyvíjí. Většina Čechů si myslí, že by měli platit i nadále, ale zatímco nyní jde o bezmála dvě třetiny, v roce 2007 to bylo již jen 52 procent dotázaných. Zároveň poklesl počet těch, kteří nemají na problematiku dekretů žádný názor.
Pochybnosti o odsunu sudetských Němců nemá téměř polovina Čechů. Ještě v roce 2002 to bylo 60 procent lidí. Mírně naopak vzrostl počet těch, kteří označují odsun za nespravedlivý, ale zároveň je pro ně minulostí, za kterou je třeba jednou pro vždy udělat tlustou čáru. nyní tento názor zastává čtvrtina Čechů.
Nepatrně, na sedm procent vzrostl počet těch, kteří by se za odsun coby nespravedlivý akt omluvili. Další čtyři procenta lidí by se nejen omluvila, ale zároveň vrátila postiženým majetek, případně je jinak odškodnila. Zbytek lidí nemá na věc názor.
Dekrety prezidenta republiky vznikaly v mezidobí let 1940 až 1945. Prezident Edvard Beneš jich nejprve v londýnském exilu a následně zpět v ČSR podepsal přes stovku. Měly statut zákona a v roce 1946 byly zpětně ratifikovány Národním shromážděním.
Němci a Maďaři, kteří nedoložili, že bojovali proti nacismu, byli na jejich základě odsunuti z ČSR a na jejich majetek byla uvalena národní správa.