Je to jedna z variant, o které podle informací Práva uvažuje ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová.

Osobně se rozhodla začít řešit problematiku alimentů poté, co před několika dny Nejvyšší soud odmítl vydat závazné stanovisko, které by sjednotilo dosavadní velmi rozdílné rozhodování českých soudů v otázce výživného.

Kvůli tomu už také zřídila speciální pracovní skupinu odborníků a spojila se i s ministrem práce a sociálních věcí Petrem Šimerkou, pod jehož úřad sociální péče patří.

 

Stejně mají o těch rodinách velmi dobrý přehled, znají tu situaci, jsou schopny v tom udělat hodně práce.prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník

Podle uvažované varianty by odbory péče o dítě měly mít při svém rozhodování k dispozici i nové tabulky, které míní ministryně společně se Šimerkou zavést.

„Chtěla bych ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí tabulky minimálního výživného skutečně vytvořit. Měly by zohlednit zejména výši celkového příjmu rodiče a věk dítěte,“ řekla Právu Kovářová.

Znamenalo by to i změnu dosavadních zákonů. Do Vánoc chce mít jasno, jakou cestou jít, a případný návrh věcného záměru novely by prý ráda přeložila počátkem příštího roku.

Koncepci, jak dosavadní rozdílnou praxi při rozhodování o výživném sjednotit, mají pro ministryni připravit v rámci pracovní skupiny experti na rodinné právo.

Je mezi nimi prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník, nabídku od ministryně dostala také děkanka olomoucké právnické fakulty Milana Hrušáková a šéfka Nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová.

Právě Lichovník Právu potvrdil, že se už s ministryní o variantě počítající se zapojením městských úřadů bavil.

„Zatím jsme se domlouvali, že by to mohlo vypadat tak, že by se pravomoc více přenesla na městské úřady, které by mohly v rámci jakéhosi správního řízení sjednávat dohody přímo s rodiči a nemuselo být jít všechno před soud. Kdyby to nevyšlo, pak by teprve nastoupil soud,“ přiblížil Lichovník.

Spory by podle něj měly na městských úřadech řešit zmíněné speciální orgány sociálně-právní ochrany dětí, tedy odbory péče o dítě.

„Stejně mají o těch rodinách velmi dobrý přehled, znají tu situaci, jsou schopny v tom udělat hodně práce. Tohle by mohla být jedna z cest,“ míní Lichovník.

Úřednice by neměly dostatečné vzdělání

Velmi odměřeně se však k této variantě staví děkanka Hrušáková. „Vím, že mají představu, že by ty úřady schválily dohodu ve sporu mezi rodiči a že by to nemusely dělat soudy. Jenže je otázka, zda to je nejlepší metoda tříštit rozhodování o dětech mezi sociální pracovnice a mezi soudy,“ přemýšlí.

„Měly by například hodně složité zjišťovat finanční zázemí účastníků sporu, kdežto soud na to má prostředky a umí to. Nechala bych to dál soudům než uštvaným, středoškolsky vzdělaným sociálním pracovnicím, které někdy nevědí, jaká bije,“ je přesvědčená Hrušáková.

Tentýž názor zastává i starosta Prahy 1 Filip Dvořák. Úřednice z odboru péče o dítě podle něj nebudou mít u rozhádaných rodičů takový respekt, jako má soud.

„Chápu, že přemýšlejí, jak soudům ulevit v práci a dát to někam níž, ale my bychom na to neměli ani peníze, ani pracovní síly. Museli bychom navíc sehnat více vzdělané, a především drahé lidi a kde na ně ty peníze vzít,“ nesouhlasí s uvažovanou variantou starosta.