Článek
Manželé Kořínkovi měli problémy s komunistickým režimem kvůli svým politickým názorům. Poté, co si začali stěžovat na potíže s bydlením, dostali se do vleklých sporů a nakonec skončili na psychiatrii. V roce 1967, to již byli propuštěni, je úřady zbavily právní způsobilosti, což mělo za následek nucené odebrání jejich dětí. Tři z nich skončily v ústavu a čtvrté vychovávala příbuzná.
Manželé Kořínkovi měli problémy s komunistickým režimem kvůli svým politickým názorům. Poté, co si začali stěžovat na potíže s bydlením, dostali se do vleklých sporů a nakonec skončili na psychiatrii. V roce 1967, to již byli propuštěni, je úřady zbavily právní způsobilosti, což mělo za následek nucené odebrání jejich dětí. Tři z nich skončily v ústavu a čtvrté vychovávala příbuzná.
Manželé Kořínkovi měli problémy s komunistickým režimem kvůli svým politickým názorům. Poté, co si začali stěžovat na potíže s bydlením, dostali se do vleklých sporů a nakonec skončili na psychiatrii. V roce 1967, to již byli propuštěni, je úřady zbavily právní způsobilosti, což mělo za následek nucené odebrání jejich dětí. Tři z nich skončily v ústavu a čtvrté vychovávala příbuzná. „Šlo o politickou represi vyvolanou příbuznými včele s protagonistou komunismu a tehdy známým spisovatelem Alexejem Pludkem, bratrem Jindřišky Kořínkové. Manželé Kořínkovi byli skautskými vedoucími a komunistické rodině byli proto nepohodlní,“ řekl Právu advokát žalobců Vladislav Petrů.
Manželé Kořínkovi měli problémy s komunistickým režimem kvůli svým politickým názorům. Poté, co si začali stěžovat na potíže s bydlením, dostali se do vleklých sporů a nakonec skončili na psychiatrii. V roce 1967, to již byli propuštěni, je úřady zbavily právní způsobilosti, což mělo za následek nucené odebrání jejich dětí. Tři z nich skončily v ústavu a čtvrté vychovávala příbuzná. „Šlo o politickou represi vyvolanou příbuznými včele s protagonistou komunismu a tehdy známým spisovatelem Alexejem Pludkem, bratrem Jindřišky Kořínkové. Manželé Kořínkovi byli skautskými vedoucími a komunistické rodině byli proto nepohodlní,“ řekl Právu advokát žalobců Vladislav Petrů.
Žalobou na ochranu osobnosti s požadavkem na písemnou omluvu a náhradu nemajetkové újmy, která byla podána už v roce 1992, se žalobci domáhali náhrady škody původně v celkové výši přesahující 35 miliónů korun. V mezidobí však manželé Kořínkovi postupně zemřeli a předmětem řízení tak zůstaly pouze nároky jejich dětí Marka, Hanuše a Aleše Kořínkových a Renaty Zamazalové ve výši 2,3 miliónu korun pro každého a písemná omluva.
Stát chtěl žalobu zrušit
Česká republika se u VS domáhala zrušení žaloby v plném rozsahu. Snažila se mj. zpochybnit i to, že manželé Kořínkovi byli aktivní odpůrci komunistického režimu.
"Politické tanečky jsou v této kauze právně bezvýznamné. Podstatné je, že stát v roce 1967 neoprávněně zasáhl do práv Kořínkových, když je zbavil rodičovských práv a důsledkem toho bylo umístění dětí do ústavů. A také to, že o 13 let později to jiným rozhodnutím napravil, když tehdejší rozsudek zrušil,“ uvedl předseda senátu VS Jan Zavrtálek.
"Politické tanečky jsou v této kauze právně bezvýznamné. Podstatné je, že stát v roce 1967 neoprávněně zasáhl do práv Kořínkových, když je zbavil rodičovských práv a důsledkem toho bylo umístění dětí do ústavů. A také to, že o 13 let později to jiným rozhodnutím napravil, když tehdejší rozsudek zrušil,“ uvedl předseda senátu VS Jan Zavrtálek.
„Pro mé klienty rozhodnutí soudu není úspěchem, protože jsme finanční náhradu očekávali vyšší. Je ale alespoň velkou morální satisfakcí. Odvolání proti verdiktu krajského soudu jsme nepodali proto, abychom věc po dlouhých letech již uklidili a konečně měli klid,“ dodal Petrů.